Constitutional Court dismisses complaint as clearly unfounded regarding delayed criminal appeal notification.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's claim that the Ministry of Justice's delay in notifying him of a decision to dismiss a criminal appeal violated his constitutional rights. The applicant argued this delay infringed upon his rights to a fair trial, personal liberty, and protection under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court ruled the complaint clearly unfounded because no legal provision grants a right to have such a notification reviewed, and prior case law confirms that delaying such notifications generally does not infringe fundamental rights.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; čl. 36 odst. 1, čl. 8 a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod: A delay in notifying an individual of a decision to dismiss a criminal appeal does not constitute a violation of fundamental rights unless specific statutory grounds exist for review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy a soudce zpravodaje Jana Filipa a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila o ústavní stížnosti stěžovatele M. V., zastoupeného Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní 8, proti postupu Ministerstva spravedlnosti, spočívajícím v odložení stěžovatelova podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona sdělením ze dne 19. listopadu 2013 č. j. 698/2013-OD-SPZ/8, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní soud obdržel dne 20. ledna 2014 návrh ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatel domáhal konstatování protiústavnosti v záhlaví uvedeného postupu Ministerstva spravedlnosti, jímž dle jeho tvrzení došlo k porušení jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), práva na ochranu osobní svobody ve smyslu čl. 8 Listiny, jakož i práv vyplývajících z čl. 2 odst. 2 Listiny. Výsledkem napadeného postupu bylo sdělení Ministerstva spravedlnosti, jímž byl stěžovatel zpraven o tom, že ministryně spravedlnosti neshledala ve stěžovatelově věci důvod k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní řád").
2. Po zhodnocení stěžovatelem vznesených námitek Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost, jinak splňující procesní podmínky pro její projednání, je zjevně neopodstatněná. Ústavní soud již v minulosti mnohokrát konstatoval, že odložením podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 a násl. trestního řádu nemůže zpravidla dojít k zásahu do základních práv a svobod osoby, která se s uvedeným podnětem na ministra spravedlnosti obrátila. Z žádného právního předpisu nevyplývá nárok na projednání takového podnětu a tomu odpovídající povinnost ministerstva takovému podnětu vyhovět. Pro podrobnější závěry lze odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu (srov. např. usnesení
sp. zn. I. ÚS 3302/10
ze dne 15. 12. 2010 nebo usnesení
sp. zn. I. ÚS 451/12
ze dne 15. 1. 2013, dostupná na http://nalus.usoud.cz).
3. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. února 2014
Jan Filip v. r.
předseda senátu Ústavního soudu