Constitutional Court dismisses appeal due to failure to meet procedural requirements and lack of lawyer representation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by the Škrobánková and Škrobánka siblings, ruling that the submissions failed to meet statutory formalities. The applicants were not represented by a lawyer, a requirement they had previously been urged to fulfill in similar cases. The Court determined that repeated warnings in prior proceedings established a reliable basis for the applicants' knowledge, making further individual notifications unnecessary and the current rejection procedurally justified.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; § 30 para. 1; § 43 para. 1 lit. a: The Constitutional Court may reject a complaint without a hearing if the applicant fails to correct formal defects, including the mandatory requirement of legal representation, after having been previously warned in identical proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů Pavly Škrobánkové a Rudolfa Škrobánka, jíž se stěžovatelé domáhali zrušení rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. "20 Cdo 3420/2012-251", takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelé se domáhají zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Stížnost evidentně sepsali sami.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud zjistil, že tomu tak není. Uvedené podání nesplňuje zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatelé nejsou mimo jiné zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud přitom lustrací podání zjistil, že stěžovatelé byli již dříve, při svých předchozích stížnostních žádáních adresovaných zdejšímu soudu vyzýváni k odstranění uvedené vady a byla jim prodlužována lhůta k odstranění vad (srovnej věc
sp. zn. II. ÚS 316/11
,
IV. ÚS 3028/09
).
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud k tomu závěru dospěl opakovaně a jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srovnej např. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 2387/08
ze dne 22. října 2008).
Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 2014
Michaela Židlická
soudce zpravodaj