Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 152/14 ECLI:CZ:US:2014:2.US.152.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and lack of party status.

Numero d'incarto II.ÚS 152/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Alena Dřezová and Daniel Dřezy against lower court decisions. The applicants failed to meet formal requirements, specifically lacking mandatory lawyer representation as required by law and not being parties to the underlying proceedings. Consequently, the Court deemed the complaint inadmissible and refused to examine its merits.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 30, § 31, § 43 odst. 1 písm. a) a c) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with mandatory lawyer representation or is not a party to the proceedings against which the complaint is filed.

Parole chiave

Generato dall'IA
mandatory lawyer representation party status requirement inadmissible constitutional complaint formal procedural defects Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
§ 30 of the Law on the Constitutional Court
§ 31 of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 1 letter c) of the Law on the Constitutional Court
§ 72 paragraph 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court
§ 43 paragraph 3 of the Law on the Constitutional Court

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Aleny Dřezové a Daniela Dřezy, na zrušení usnesení Městského soudu v Praze č. j. 30 Co 482/2013-53 ze dne 22. 11. 2013 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 10 C 236/2012-45 ze dne 27. 9. 2013 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 13. 1. 2014 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označeným soudním rozhodnutím. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jeho věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky z níže daných důvodů nesplňuje.

Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (srov.

sp. zn. IV. ÚS 2506/07

,

II. ÚS 283/10

,

III. ÚS 1343/11

,

I. ÚS 2490/11

,

IV. ÚS 3412/11

,

I. ÚS 4779/12

), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl ani formálně, ani materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat navrhovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů jemu z předchozích řízení velmi dobře známých neefektivní a formalistické. S právními následky takto podané ústavní stížnosti tak již byl navrhovatel dostatečně seznámen, pročež Ústavní soud odmítl jeho další takto podaný návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Ve vztahu k navrhovatelce je pak zapotřebí přistoupit k odmítnutí návrhu dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, poněvadž v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 236/2012 nebyla jeho účastníkem (vystupoval zde pouze navrhovatel jako žalobce), přičemž ústavní stížnost je oprávněna podat toliko fyzická nebo právnická osoba proti rozhodnutím vydaným v řízení, jehož byla účastníkem (§ 72 odst. 1 písm. a/ téhož předpisu); tato podmínka tedy zjevně splněna nebyla.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. ledna 2014

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj