Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 88/14 ECLI:CZ:US:2014:1.US.88.14.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding indictment as procedural step not violating fundamental rights.

Numero d'incarto I.ÚS 88/14
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the applicant against the indictment. The applicant claimed procedural rights were violated during preparatory proceedings, but the Court held that an indictment is merely a procedural act and not a final decision on guilt. Consequently, the Court ruled that any objections must be raised in ordinary court proceedings before seeking constitutional relief.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: An indictment is a procedural act rather than a final decision on guilt, and therefore does not constitute a violation of fundamental rights justifying constitutional review; such complaints must be exhausted in ordinary court proceedings first.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint indictment procedure exhaustion of remedies procedural rights Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl.
čl. 90 Ústavy České republiky
1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud návrh stěžovatele podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
IV. ÚS 562/05 ze dne 26. 9. 2005

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Alexandra Rovného, proti obžalobě podané Okresním státním zastupitelstvím v Lounech č. j. ZT 155/2013-57 ze dne 14. 11. 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení v záhlaví uvedené obžaloby, která byla proti němu podána příslušným státním zastupitelstvím. Má za to, že v přípravném řízení, jež podání obžaloby předcházelo, byla poškozena jeho (blíže nespecifikovaná) procesní práva.

Dříve než Ústavní soud přistoupil k věcnému posouzení ústavní stížnosti, prozkoumal, zda stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Ústavní soud již mnohokrát konstatoval, že podání obžaloby nepředstavuje rozhodnutí o vině stěžovatele, ale je pouze jedním z řady procesních úkonů v průběhu trestního řízení (viz např. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 562/05

ze dne 26. 9. 2005), a jako takové nemůže být zásadně předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu. Posuzováním důvodnosti obžaloby by Ústavní soud nepřípustně zasáhl do nezávislosti orgánů činných v trestním řízení, a to zejména obecného soudu, protože jen ten rozhoduje o vině a trestu za trestné činy (srov. čl. 40 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy České republiky). Případné námitky vůči postupu orgánů činných v trestním řízení může stěžovatel uplatnit v řízení před obecným soudem; pokud by nesouhlasil s výsledkem pravomocně skončeného řízení, byl by - za splnění všech podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu (včetně vyčerpání všech prostředku k ochraně práva) - oprávněn obrátit se na Ústavní soud se svou ústavní stížností, která teprve v tomto stádiu může být shledána přípustnou.

S ohledem na výše uvedené odmítl Ústavní soud návrh stěžovatele podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný.

Z uvedeného důvodu Ústavní soud stěžovatele nevyzýval k odstranění vad spočívajících v absenci povinného právního zastoupení. Odstranění uvedené vady by na výše konstatovaném závěru nemohlo nic změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. ledna 2014

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj