Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against a Supreme Administrative Court decision. The applicant repeatedly failed to satisfy the mandatory requirement for lawyer representation before the Constitutional Court, a condition previously established in multiple prior rulings. Consequently, the Court dismissed the petition as procedurally inadmissible without further examination of the merits.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30, § 31 of the Act on the Constitutional Court; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the mandatory requirement for lawyer representation is not fulfilled, regardless of the applicant's repeated warnings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. Aprk 50/2013-41 ze dne 21. 8. 2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podaným návrhem se navrhovatel ve smyslu § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci
sp. zn. I. ÚS 3036/11
), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to již i pro jeho nynější a opakované tvrzení (obdobně tomu bylo kupř. ve věci vedené zde pod
sp. zn. II. ÚS 3754/12
), jinak dále nerozvedené, že advokát nebude určen pro "střet zájmů".
S právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již stěžovatel mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např.
sp. zn. III. ÚS 2170/11
,
sp. zn. I. ÚS 2685/11
,
sp. zn. I. ÚS 2698/11
i již cit.
sp. zn. I. ÚS 3036/11
, v nichž Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebyla splněna. Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 4. prosince 2013
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj