Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation in proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by the Houžvičkovs against lower court decisions. The applicants submitted their petitions without a lawyer despite repeated warnings about the mandatory representation requirement. The court ruled that while prior warnings suffice in identical cases, the procedural defect of unrepresented parties remains valid grounds for dismissal.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of lawyer representation, even if they were previously warned.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelů Jaromíra a Aleny Houžvičkových, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Ans 4/2013-26 ze dne 27. 8. 2013 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 30 A 62/2011-26 ze dne 14. 3. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. V podání doručeném Ústavnímu soudu se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Činí tak, aniž by byli pro toto řízení zastoupeni advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. Z mnoha dalších řízení o návrzích, jež stěžovatelé v minulosti podali, se podává, že tento postup, jímž ignorují povinné zastoupení advokátem, volí, ačkoli byli o této podmínce řízení a postupu k jejímu splnění opakovaně poučeni (viz kupříkladu věci ústavních stížností vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 2056/11
,
sp. zn. II. ÚS 740/11
,
sp. zn. III. ÚS 452/11
,
sp. zn. II. ÚS 404/11
,
sp. zn. III. ÚS 340/11
,
sp. zn. IV. ÚS 1270/10
,
sp. zn. IV. ÚS 1836/10
,
sp. zn. III. ÚS 2371/10
,
IV. ÚS 29/08
a další).
3. Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.
4. Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
5. V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatelů advokátem se tudíž Ústavní soud uchýlil i zde k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a soudkyní zpravodajkou návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. prosince 2013
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka