Constitutional Court dismisses appeal for inability to vote due to lack of ID and unexhausted remedies.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele J. R., t. č. Věznice Příbram, P.O. BOX 1/CO, proti nemožnosti zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem (podaným k poštovní přepravě dne 30. 10. 2013) se stěžovatel obrátil na Ústavní soud s tvrzením, že se cítí poškozen na svém právu, které mu dává Ústava České republiky, neboť mu bylo Vězeňskou službou České republiky znemožněno zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných ve dnech 25. a 26. října 2013.

Argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti se týká nemožnosti uplatnění opravných prostředků ve věznici a dovolává se zásahu Ústavního soudu, který by měl zjednat nápravu.

Stěžovatel uvedl, že se nemohl zúčastnit uvedených voleb, ani volby prezidenta České republiky, neboť při jeho zatčení se ztratil jeho občanský průkaz a dosud nemá nový (19. 4. 2009). Dále sdělil, že si je vědom toho, že ve výkonu trestu odnětí svobody se nemůže účinně bránit, protože je nemajetný a nemá možnost si opatřit advokáta k jeho zastupování před Ústavním soudem. V návrhu připustil, že před uvedenými volbami podepsal prohlášení, že se nechce zúčastnit voleb a označil tento postup za alibismus věznice.

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu".

Coby důsledek v ústavním soudnictví uplatněného principu subsidiarity je nepřípustná ústavní stížnost tehdy (srov. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své konstantní judikatuře proto opakovaně uvádí, že nutnost vyčerpání všech účinných procesních prostředků je nezbytnou podmínkou řízení před Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 27. září 2006

sp. zn. IV. ÚS 562/06

in http://nalus.usoud.cz).

Pravomoc posuzovat návrh občana na znemožnění práva volit ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky náleží místně příslušnému krajskému soudu dle sídla správního orgánu [§ 4 odst. 2 písm. a) s. ř. s.]. Vydání voličského průkazu se v souladu s § 6a odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky o změně a doplnění některých zákonů (dále jen "volební zákon"), poznamenává do stálého seznamu (případně zvláštního seznamu) a nepochybně souvisí s ochranou ve věcech seznamů voličů, která je upravena v § 88 s. ř. s.

Vydání voličského průkazu totiž voliči umožňuje volit nejenom na základě zápisu ve stálém či zvláštním seznamu voličů. Voličský průkaz pro účely výkonu samotného volebního aktu právě nahrazuje zápis ve stálém či zvláštním voličském seznamu. Tomu nasvědčuje i zařazení ustanovení o voličských průkazech k úpravě voličských seznamů (ve volebním zákoně upravuje § 5 stálý seznam a § 6a voličský průkaz). Zvláštní seznam dle § 6 odst. 1 písm. c) volebního zákona vede obecní úřad pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu, popřípadě nemůže z důvodů výkonu trestu odnětí svobody umístěném v obci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán.

Ústavní soud pro úplnost dodává, že soudní přezkum voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se řídí § 90 s. ř. s. a následně též § 87 odst. 2 volebního zákona. Podle věty druhé citovaného ustanovení je třeba návrh podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí, přičemž k řízení je příslušný Nejvyšší správní soud (§ 88 odst. 2 volebního zákona). Návrhem adresovaným Ústavnímu soudu tak lze napadnout až rozhodnutí vydané Nejvyšším správním soudem.

Z ústavní stížnosti se nepodává, že by stěžovatel jakýkoliv návrh podal. Až proti nepříznivému výsledku jím otevřeného řízení lze brojit ústavní stížností.

Pro zastupování v řízení před Ústavním soudem lze požádat Českou advokátní komoru na adrese ČAK - pobočka Brno, Kleinův palác, Nám. Svobody 84/15, 602 00 Brno, o určení advokáta (§ 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů).

Z řečeného plyne, že ústavní stížnost není návrhem přípustným, jestliže stěžovatel nevyčerpal před jeho podáním účinný procesní prostředek, jež mu byl k dispozici. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než stěžovatelovu ústavní stížnost podle citovaného ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout. Za této procesní situace nepokládal Ústavní soud za nezbytné stěžovatele vyzvat k odstranění vad jeho podání, spočívající v absenci povinného zastoupení advokátem v daném řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. listopadu 2013

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj