Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 3021/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.3021.13.1 Generato dall'IA

Constitutional complaint dismissed because parents are not parties to child custody proceedings regarding their son.

Numero d'incarto I.ÚS 3021/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by the parents of a minor child. The court held that the parents were not parties to the lower court proceedings concerning their son's custody and support obligations. Consequently, they lacked standing to challenge the decisions as they did not have their own rights adjudicated in those cases.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The constitutional complaint is an instrument of individual legal protection and cannot be filed in favor of a third person who was not a party to the proceedings.

Parole chiave

Generato dall'IA
standing to sue constitutional complaint child custody third party rights parties to proceedings individual legal protection Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelů odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým k tomu zjevně neoprávněným.
zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Rudolfa Čápka a 2) Jaroslavy Čápkové, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2013 č. j. 22 P 134/2012-161 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013 č. j. 38 Co 318/2013-223, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 1. 10. 2013 doručena ústavní stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14. 1. 2013 č. j. 22 P 134/2012-161 a proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2013 č. j. 38 Co 318/2013-223, kterými bylo ve věci péče o nezletilé dítě (Sabinu Čápkovou) rozhodnuto o úpravě vyživovací povinnosti otce k dítěti, o úpravě styku otce s dítětem a o výkonu rodičovské zodpovědnosti. Otcem dítěte, na něhož se předmětná rozhodnutí vztahovala, je přitom syn stěžovatelů (Martin Čápek).

Přestože návrh stěžovatelů neobsahoval náležitosti stanovené pro něj zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), nevyzýval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad jejich podání, a to z důvodu, že nejsou osobami, které mohou v této věci ústavní stížnost podat, a jejich návrhu proto není možné vyhovět.

Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Ve smyslu tohoto ustanovení je tedy ústavní stížnost chápána jako prostředek individuální právní ochrany. Nelze tudíž podat ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 74/99

, N 34/14 SbNU 329).

Obecné soudy rozhodovaly v dané věci ve vztahu k otci nezletilé, Martinu Čápkovi. Stěžovatelé, kteří jsou jeho rodiči, tak nejsou v řízení před Ústavním soudem v postavení osob oprávněných k podání ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť v řízení před obecnými soudy nebylo rozhodováno o jejich právech, nýbrž o právech samostatně vystupujícího syna.

Ústavní soud proto ústavní stížnost stěžovatelů odmítl podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný někým k tomu zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. listopadu 2013

Ludvík David, v. r.

soudce zpravodaj