Constitutional complaint dismissed as inadmissible due to non-exhaustion of ordinary appeal remedies.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Miroslav Mižikár against a regional court decision. The applicant argued for the annulment of a lower court ruling that had sent the case back for further proceedings. The court determined the complaint was inadmissible because the underlying civil litigation was not yet conclusively concluded and remained active before the district court. Consequently, the applicant had not exhausted all available ordinary legal remedies required by the principle of subsidiarity.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights, particularly when the contested decision does not mark the final end of the proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Mižikára, zastoupeného JUDr. Davidem Mášou, advokátem, se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2013, č. j. 25 Co 213/2013-322, za účasti Krajského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 15. 11. 2012, č. j. 10 C 382/2006-269, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ústavní soud nejprve zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity, k němuž se Ústavní soud podrobněji vyslovil např. v nálezu vydaném ve věci
sp. zn. III. ÚS 117/2000
. Podle tohoto principu zakotveného v § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze nebyla v době podání ústavní stížnosti věc stěžovatele pravomocně skončena, neboť soudní řízení dále pokračuje před Okresním soudem Praha - západ, kterému byla věc napadeným rozhodnutím vrácena k dalšímu řízení, a to pod zn. 10 C 382/2006. Z toho plyne, že stěžovatel má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení.
Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, který v dané věci neshledal splnění podmínek pro přijetí ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2013
Ivana Janů, v.r.
soudce zpravodaj