Constitutional Court allows heirs to continue constitutional complaint after one party dies, citing Civil Procedure Code.

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Kateřiny Šimáčkové a Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jarmily Jůzové, zastoupené JUDr. Radomilem Ondruchem, advokátem se sídlem v Praze, Šafaříkova 371/22, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2010, č. j. 25 Co 406/2009-385, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 2. 2009, č. j. 5 C 493/2008-304 (ve znění opravného usnesení z 9. 6. 2009, č. j. 5 C 493/2008-346), za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 5 jako účastníků řízení a JUDr. Zdeňka Kabilky, zemřelého a Růženy Kabilkové, zastoupené JUDr. Pavlem Ondrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Tylovo nám č. 1, takto:

V řízení o ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. I. ÚS 1108/11

bude po zemřelém Zdeňku Kabilkovi nadále pokračováno s jeho zákonnými dědici Mgr. Janem Kabilkou a Mgr. Zdeňkem Kabilkou.

Odůvodnění:

Ústavní soud vede řízení o návrhu shora jmenované stěžovatelky na zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Podáním ze dne 4. 10. 2013 oznámila Ústavnímu soudu vedlejší účastnice Růžena Kabilková, že druhý vedlejší účastník řízení, její manžel JUDr. Zdeněk Kabilka zemřel. K výzvě Ústavního soudu předložila vedlejší účastnice usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. 11. 2012, č. j. 32 D 996/2012-49, kterým byla schválena dohoda o vypořádání dědictví po zemřelém JUDr. Zdeňku Kabilkovi. Na základě této dohody nabývají dědictví po zemřelém jeho manželka Růžena Kabilková a synové Jan Kabilka a Zdeněk Kabilka.

Zákon o Ústavním soudu neobsahuje ustanovení, které by výslovně upravovalo procesní situaci, kdy v průběhu řízení o ústavní stížnosti účastník řízení zemře; podle ustanovení § 63 tohoto zákona se tudíž přiměřeně použijí ustanovení občanského soudního řádu, což zde obrací pozornost jmenovitě k jeho ustanovení § 107 odst. 1. Podle něj pak platí, že ztratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost jím být dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat; v kladném případě rozhodne usnesením o tom, s kým, resp. kdo bude procesním nástupcem zemřelého účastníka.

Jak plyne z výše uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, právní nástupci vedlejšího účastníka řízení jsou známi, přičemž na ně přešlo vlastnictví majetkových práv i povinností náležejících zůstaviteli jako vedlejšímu účastníku řízení o projednávané ústavní stížnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že se nejedná o právo, jež je vázáno jen na samotnou osobu účastníka řízení a podle hmotného práva smrtí zůstavitele k zániku právního vztahu nedošlo, nemohlo být rozhodnuto jinak, než že dědici zůstavitele (původního vedlejšího účastníka) JUDr. Zdeňka Kabilky, a to Jan Kabilka a Zdeněk Kabilka vstupují do řízení o ústavní stížnosti, když Růžena Kabilková je nadále vedlejší účastnicí řízení.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že v řízení před Ústavním soudem musí být (obligatorně) Jan Kabilka a Zdeněk Kabilka zastoupeni advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), jinak nebudou moci svá procesní práva v řízení fakticky vykonávat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2013

Ivana Janů, v.r.

předsedkyně senátu