Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to unsigned settlement agreement.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint as obviously unfounded under Section 43(2)(a) of the Constitutional Court Act. The petitioner argued that lower courts failed to adequately consider a settlement agreement regarding the crime of embezzlement and fraud. The court rejected this claim because the alleged agreement was never signed, rendering it legally ineffective as a basis for debt recognition.
Regesto Legislator
Generato dall'IAZákon o Ústavním soudu § 43 odst. 2 písm. a); A constitutional complaint is dismissed as obviously unfounded when the underlying factual premise, such as a purported settlement agreement, is proven to be non-existent or legally ineffective due to lack of formal execution.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci stěžovatele Mgr. Jana Olšiaka, toho času ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, zastoupeného Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem Římská 1317/42, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 241/2013-97 ze dne 19. 6. 2013, rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 4 To 58/2012 ze dne 15. 11. 2012 a rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 2 T 65/2010 ze dne 21. 2. 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 22. 10. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, jenž posoudil jako ústavní stížnost ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost, evidovanou pod
sp. zn. II. ÚS 3042/13
a brojící proti v záhlaví tohoto usnesení citovaným rozhodnutím, druhý senát Ústavního soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu svým usnesením z 9. 10. 2013
sp. zn. II. ÚS 3042/13
.
Dne 15. 10. 2013 zaslal k uvedené spisové značce druhého senátu Ústavního soudu stěžovatel doplnění ústavní stížnosti. Protože ale o ústavní stížnosti stěžovatele bylo již v mezidobí rozhodnuto, když vedle toho bylo stěžovatelovo doplnění Ústavnímu soudu doručeno stále ještě ve lhůtě předvídané § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, bylo toto doplnění stěžovatele pojato jako nový návrh, jemuž byla přidělena
sp. zn. IV. ÚS 3229/13
.
Vzhledem k uvedenému Ústavní soud tedy zcela odkazuje na rekapitulační část usnesení druhého senátu Ústavního soudu. Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť jimi, alespoň v rozsahu zmiňovaného doplnění, bylo podle stěžovatele porušeno jeho právo na soudní a jinou právní ochranu ve smyslu Ústavy a Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatel se domnívá, že citovanými rozhodnutími, týkajícími se posouzení stěžovatelovy viny a trestu za zločin zpronevěry a podvodu, nebylo dostatečně zohledněno, že u skutku popsaného ad 1 písm. i) výroku o vině, stěžovatel s poškozenými uzavřel dohodu o narovnání práv.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., musí být usnesení o odmítnutí návrhu písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Ke stěžovatelově námitce Ústavní soud toliko uvádí, že k této dohodě přihlédnuto bylo (srov. například mimo jiné strana 50 rozsudku Krajského soudu v Praze), ovšem tato dohoda nebyla podepsána (což stěžovatel ani v ústavní stížnosti nezpochybňuje), proto nemohla být považována za právní důvod k uznání dluhu.
Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná a Ústavní soud ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Ústní jednání ve smyslu § 44 zákona o Ústavním soudu nemohlo být konáno, protože návrh byl odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu