Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Pavel Černota against administrative court rulings without legal representation. Although the applicant had been repeatedly advised of the requirement to be represented by a lawyer in previous proceedings, the court found the filing formally defective under the relevant statute. The court ruled that while consistent prior advice might justify a waiver of repeated warnings, the applicant's persistent failure to comply with the mandatory representation rule necessitated dismissal of the case.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the complainant fails to be represented by a lawyer, and the court may dismiss such a complaint ex officio without a hearing if the defect is not cured.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, proti výroku I., III., IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. června 2013 č. j. 5 As 46/2013-13, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 27. září 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti výroku I., III., IV. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 46/2013-13 ze dne 28. června 2013 o kasační stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2013 č. j. 3A 26/2011-19, proti rozhodnutí žalované České advokátní komory ze dne 7. prosince 2010 (3218/10), kterým byl k poskytnutí právní služby pro řízení o ústavní stížnosti stěžovateli určen advokát.
Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
Jak přitom vyplývá z desítek řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal (od roku 2009 jde o téměř 400 podání), takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele
sp. zn. I. ÚS 257/09
,
IV. ÚS 424/09
,
II. ÚS 289/11
,
I. ÚS 783/12
).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. října 2013
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj