Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the applicant's request to annul the Supreme Administrative Court's decision because the constitutional complaint failed to satisfy mandatory procedural requirements. Although the applicant had previously been warned about formal defects, the court found the current submission lacked the obligatory representation by a lawyer as required by the Constitutional Court Act. The court dismissed the complaint without further examination, noting that the applicant's repeated failure to comply renders the proceedings ineffective.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30, § 31 of the Constitutional Court Act; The Constitutional Court must reject a constitutional complaint if the mandatory requirement of representation by a lawyer is not fulfilled, and such rejection is final and not subject to appeal.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Pavla Černoty, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Aps 6/2013-11 ze dne 26. 7. 2013 takto:
Ústavní stížnost se odmítá
Odůvodnění:
Podaným návrhem se navrhovatel ve smyslu § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Třebaže byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (např. ve věci
sp. zn. I. ÚS 3036/11
), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 vzpomínaného zákona. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to již i pro jeho nynější a opakované tvrzení (obdobně tomu bylo kupř. ve věci vedené zde pod
sp. zn. II. ÚS 3754/12
), jinak dále nerozvedené, že advokát nebude určen pro "střet zájmů".
S právními následky takto podané ústavní stížnosti byl již stěžovatel mnohokrát seznámen v řadě usnesení Ústavního soudu, např.
sp. zn. III. ÚS 2170/11
,
sp. zn. I. ÚS 2685/11
,
sp. zn. I. ÚS 2698/11
i již cit.
sp. zn. I. ÚS 3036/11
, v nichž Ústavní soud dospěl k závěru, že podmínka povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem nebyla splněna. Ústavní soud tak byl nucen postupovat přiměřeně podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě podání stěžovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 22. října 2013
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj