Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 715/13 ECLI:CZ:US:2013:2.US.715.13.2 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional review request due to lack of active standing and res judicata.

Numero d'incarto II.ÚS 715/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's request to annul the Property Reconciliation Act with Churches and Religious Societies. The applicant lacked active standing as she sought only the annulment of the law without challenging a specific administrative act, and the matter was already finally decided in a prior ruling. Consequently, the court found the request inadmissible under the Constitutional Court Act.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 64 odst. 1 písm. a) až d) zákona o Ústavním soudu; § 74 a § 119 odst. 4 zákona o Ústavním soudu; Only privileged applicants or those filing constitutional complaints or motions for retrial possess active standing to request annulment of laws, and a prior final ruling precludes re-examination of the same norm.

Parole chiave

Generato dall'IA
active standing requirement constitutional review standing res judicata effect privileged applicants only repetition of review barred

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 64 odst. 1 písm. a) až d) zákona o Ústavním soudu
§ 74 zákona o Ústavním soudu
a) až d) - pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, popř.
§ 119 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
§ 35 zákona o Ústavním soudu
177/2013 Sb.), který s ohledem na § 35 zákona o Ústavním soudu vytvořil ve vztahu k naříkanému zákonu překážku věci pravomocně rozhodnuté; opětovný návrh na přezkum téhož normativního právního aktu v témže rozsahu je proto nepřípustný.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
Z výše uvedených důvodů byl tudíž Ústavní soud nucen návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatelky odmítnout.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Liljany Dolores Arambasic Baťa, zastoupené JUDr. Jiřím Šetinou, advokátem se sídlem Kutřín 6, 539 44 Proseč, na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného zákona jako diskriminačního právního předpisu stojícího v rozporu s čl. 1 a čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Právní zástupce navrhovatelky ve svém podání ze dne 5. 6. 2013 namítl podjatost soudce zpravodaje s odůvodněním, že tento soudce rozhodoval dne 3. 6. 2013 v obsahově stejné věci jako soudce zpravodaj. I. senát Ústavního soudu, příslušný o námitce podjatosti rozhodnout, rozhodl dne 15. 7. 2013 usnesením č. j.

II. ÚS 715/13-11

tak, že "soudce Stanislav Balík není vyloučen z rozhodování ve věci ústavní

sp. zn. II. ÚS 715/13

".

Ústavní soud se následně podaným návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho přijatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že navrhovatelka postrádá aktivní legitimaci k podání návrhu.

Z obsahu ústavní stížnosti totiž Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka se domáhá toliko zrušení právního předpisu, aniž by současně brojila proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému v řízení, v němž byla účastníkem, popř. proti jinému zásahu takového orgánu. Ústavní soud poukazuje na to, že podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení může - vedle tzv. privilegovaných navrhovatelů uvedených v ustanovení § 64 odst. 1 písm. a) až d) - pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu, popř. ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 téhož zákona. Tyto podmínky tedy nebyly v projednávané věci splněny. Nad rámec řečeného je třeba navrhovatelku upozornit, že Ústavní soud již posoudil ústavní konformitu zákona č. 428/2012 Sb. v nálezu

sp. zn. Pl. ÚS 10/13

ze dne 29. 5. 2013 (č. 177/2013 Sb.), který s ohledem na § 35 zákona o Ústavním soudu vytvořil ve vztahu k naříkanému zákonu překážku věci pravomocně rozhodnuté; opětovný návrh na přezkum téhož normativního právního aktu v témže rozsahu je proto nepřípustný.

Z výše uvedených důvodů byl tudíž Ústavní soud nucen návrh podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu pro neoprávněnost navrhovatelky odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 15. října 2013

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj