Constitutional Court dismisses constitutional complaint and amendment request as clearly unfounded regarding court costs.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the associated request to amend the Civil Procedure Code. The complainant, a company, challenged a district court order requiring them to pay litigation costs to an individual, arguing violations of fundamental rights. The court rejected these claims because the complainant had previously raised identical arguments in multiple rejected complaints, making this new submission clearly unfounded.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded when the complainant has repeatedly raised identical arguments in prior rejected complaints, rendering the current submission devoid of merit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudce Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a soudkyně Kateřiny Šimáčkové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, 150 00 Praha 5, proti výroku II. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. 7. 2013 č. j. 35 EC 2256/2010-32, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost a s ní spojený návrh se odmítají.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti se z velmi podrobně vyložených důvodů stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5, jímž bylo žalovanému Lukáši Krčálovi (ve sporu o zaplacení jízdného včetně přirážky v celkové výši 1 008 Kč) uloženo zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 1 520 Kč. V tomto výroku spatřuje stěžovatelka porušení čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Stejné či podobné výhrady proti nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech, uplatnila stěžovatelka předtím v celé řadě ústavních stížností, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost projednávanou pod
sp. zn. I. ÚS 988/12
zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl stěžovatelčině argumentaci přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy; postačí proto na ně pouze odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.
Jde-li o návrh s ústavní stížností spojený, z předchozích odmítacích usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrh akcesorický, sdílející osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012
sp. zn. II. ÚS 3664/12
a ze dne 4. 10. 2012
sp. zn. III. ÚS 3487/12
).
Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl, a návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. a) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2013
Ivana Janů, v. r.
předsedkyně senátu