Constitutional Court dismisses appeal claiming unfair trial due to presumption of past conduct from video evidence.

Ústavní soud rozhodl dne 19. září 2013 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jana Filipa a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatele T. B., právně zastoupeného JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem se sídlem Soudní 154/1, Svitavy, proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 12. 2010 č. j. 2 T 466/2010-140 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2011 č. j. 14 To 35/2011-154, za účasti Okresního soudu ve Svitavách a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení a Okresního státního zastupitelství ve Svitavách a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavní stížností, vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť jimi měla být porušena jeho základní práva garantovaná článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a článkem 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Jak vyplývá z odůvodnění ústavní stížnosti a jejích příloh, byl stěžovatel rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách ze dne 13. 12. 2010 č. j. 2 T 466/2010-140 uznán vinným z trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tehdy platného trestního zákona č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákon") a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu jednoho roku. Dále byla stěžovateli uložena povinnost nahradit poškozené společnosti ČEZ Distribuce a. s., škodu ve výši 81.118,- Kč.

Uvedeného trestného činu se měl stěžovatel dopustit tím, že v období nejméně od 27. 9. 2007, kdy se po skončení dědického řízení stal vlastníkem nemovitosti a začal s jejím užíváním, do 4. 2. 2008, kdy došlo ke kontrole odběru elektrické energie na odběrném místě B., vědomě a neoprávněně odebíral elektrický proud prostřednictvím neměřené odbočky. Tím způsobil společnosti ČEZ Distribuce a. s. škodu ve výši nejméně 81.118,- Kč.

Stěžovatel podal proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách č. j. 2 T 466/2010-140 odvolání, v němž napadl jak výrok o vině, tak i výrok o trestu a náhradě škody. Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací odvolání stěžovatele jako nedůvodné zamítl podle § 256 trestného řádu (dále jen "tr. řád") v záhlaví označeným usnesením ze dne 16. 2. 2011 č. j. 14 To 35/2011-154.

II. V odůvodnění své ústavní stížnosti stěžovatel namítal extrémní nesoulad posouzení skutkového stavu a právních závěrů s provedeným dokazováním. Stěžovatel se domnívá, že není možné podle videozáznamu, na kterém je zachyceno jeho chování během kontroly, presumovat chování stěžovatele do minulosti tak, že o neoprávněné přípojce věděl a jejím prostřednictvím vědomě odebíral elektrický proud.

Dále se stěžovatel domnívá, že o neprokázání neoprávněného odběru svědčí i to, že pro výpočet náhrady škody je nutné aplikovat vyhlášku č. 51/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť není možné zjistit množství neoprávněného odběru jinak.

III. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud mnohokrát zdůraznil, že jeho úkolem je toliko ochrana ústavnosti (článek 83 Ústavy České republiky) a tudíž není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti trestních soudů jako další superrevizní článek jejich soustavy; Ústavní soud není orgánem činným v trestním řízení a nemůže tyto orgány nahrazovat. Na druhé straně je však Ústavní soud oprávněn a povinen posoudit, zda řízení jako celek bylo spravedlivé a zda v něm nebyla porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

Vzhledem k tomu, že účelem dokazování, jako zvláštního postupu orgánů upraveného trestním řádem, je poznání předmětu trestního řízení - skutku, který se odehrál v minulosti více či méně vzdálené, je jasné, že úvahy soudu budou vždy směřovat od předmětu dokazování, zde zachyceného chování stěžovatele (v trestní věci odsouzeného) na videozáznamu z kontroly, směrem do minulosti a soud bude tedy vždy nucen na základě provedeného dokazování a jednotlivých důkazů presumovat chování osob či jiné okolnosti případu, které se odehrály v minulosti.

Ústavní soud neshledal namítaný extrémní rozpor mezi provedeným dokazováním a závěry soudu v oblasti skutkové či právní. Okresní soud i Krajský soud hodnotily veškeré důkazy jednotlivě a především v jejich vzájemné souvislosti a došly tak mimo jiné k závěru, že stěžovatel o neměřené přípojce věděl. Tento závěr podporuje nejenom videozáznam z prováděné kontroly, ale i výpověď svědka - pracovníka poškozené společnosti, jemuž stěžovatel ukázal paketový vypínač, který napájel neměřenou odbočku a který by nebylo možné bez pomoci stěžovatele při kontrole najít.

K výpočtu náhrady škody se kromě Okresního soudu ve Svitavách vyjádřil přesvědčivě i Krajský soud v Hradci Králové, jež v odůvodnění svého usnesení vysvětluje, proč nebylo možné, vzhledem k atypičnosti případu a objektu, využít znalecký posudek či jiný způsob zjištění množství odebrané energie. Mimo jiné byl tento výpočet škody i příznivější pro obžalovaného, neboť vypočtená škoda je škodou minimální a ve zbytku byla společnost ČEZ Distribuce a. s. odkázána na občanskoprávní řízení.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal porušení základních práv stěžovatele, byl nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2013

Vladimír Kůrka v. r.

předseda senátu Ústavního soudu