Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to meet formal requirements after repeated prior notices.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Valentin Plzák against a Supreme Administrative Court ruling. The applicant had submitted over 40 previous complaints since 1996, repeatedly receiving notices regarding formal defects and the mandatory requirement for legal representation. The Court determined that since the applicant was already familiar with these procedural requirements through numerous prior instances, issuing a new individual notice would be a futile formalism. Consequently, the Court dismissed the complaint under Section 43(1)(a) of the Constitutional Court Act, noting that further individual warnings are unnecessary when the defect is known.
Regesto Legislator
Generato dall'IASection 43(1)(a) of the Constitutional Court Act; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint if the applicant has previously been notified of formal defects in multiple instances, rendering further individual warnings unnecessary and formalistic.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu Valentýna Plzáka, na zrušení rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 3 Ads 64/2012 ze dne 13. 6. 2013 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 29. 8. 2013 došel Ústavnímu soudu návrh směřující proti shora označenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda návrh na zahájení řízení splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž dospěl k závěru, že návrh tyto požadavky nesplňuje.
Z evidence Ústavního soudu bylo totiž zjištěno, že navrhovatel podal od roku 1996 více než 40 ústavních stížností, přičemž v celé řadě z nich byl vyzýván k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu. Navrhovateli, který byl Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje. Ústavní soud proto i nyní zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení
sp. zn. I. ÚS 2702/10
,
IV. ÚS 2375/10
,
II. ÚS 3835/12
aj.). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním.
Za dané situace proto Ústavní soud odmítl návrh za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 5. září 2013
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj