Legislator Giurisprudenza & Legislazione
III.ÚS 2641/13 ECLI:CZ:US:2013:3.US.2641.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses complaint as inadmissible because ordinary proceedings remain pending and not yet concluded.

Numero d'incarto III.ÚS 2641/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Josef Nový against lower court decisions. The appellant argued violations of fundamental rights, but the appellate court had only returned the case for further proceedings without issuing a final judgment. The Court ruled that the complaint was inadmissible because the ordinary legal process was still ongoing and the case had not reached a final conclusion.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 72 odst. 3 a 4 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant has not exhausted all available legal remedies, as the ordinary proceedings must be fully concluded before the Constitutional Court can examine the merits.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint inadmissibility exhaustion of remedies requirement pending ordinary proceedings final judgment prerequisite Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud se proto nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst.
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Nového, zastoupeného JUDr. Jiřím Davidem, advokátem, AK v Praze 4, Otakarova 5, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2013 č. j. 16 Co 184/2013-89 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 19. prosince 2012 č. j. 18 C 14/2011-77, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 23. 8. 2013, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 8. 2013, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva podle čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 3, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Z ústavní stížnosti a spisového materiálu vyplývá, že napadeným usnesením odvolací soud zrušil rozsudek nalézacího soudu v celém rozsahu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, přičemž stěžovatele poučil o možnosti podat dovolání. Ústavní soud se proto nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti [§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], přičemž dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). V daném případě se ovšem důsledky poučení o možnosti podat dovolání nebylo třeba zabývat.

Z výše uvedeného plyne, že věc dosud nebyla pravomocně ukončena, soudní řízení nadále probíhá, přičemž stěžovatel se po jeho skončení (resp. po vyčerpání všech procesních prostředků ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 404/2012 Sb.), bude moci s ústavní stížností obrátit na Ústavní soud. S ohledem na rozsah zrušení rozsudku nalézacího soudu je vyloučeno, aby se námitkami stěžovatele mohl Ústavní soud souběžně s nalézacím soudem zabývat, byť jen částečně.

Proto Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. září 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu