Constitutional complaint dismissed as untimely because it was filed outside the mandatory two-month deadline. The court rejected the claim due to procedural delay. The court ruled the complaint inadmissible because it was filed after the statutory deadline. The court held that the two-month deadline for filing a constitutional complaint is mandatory and cannot be extended or waived. The court dismissed the complaint as untimely under the relevant constitutional court law. The court found the complaint inadmissible due to failure to meet the filing deadline. The court rejected the complaint because it was submitted after the mandatory two-month period expired. The court ruled the complaint inadmissible as it was filed outside the statutory time limit. The court dismissed the complaint because the filing deadline had passed without extension. The court held the complaint inadmissible due to untimely submission under the constitutional court act.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele P. H., zastoupeného Mgr. Marií Dřízalovou, advokátkou se sídlem Teplýšovice 30, Benešov, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. 7 Tdo 927/2011, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 13 T 18/2011, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 1 Tm 1/2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost, doručená Ústavnímu soudu dne 10. 6. 2013, směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 8. 2011, sp. zn. 7 Tdo 927/2011, rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 13 T 18/2011, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 1 Tm 1/2010.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V tomto případě Ústavní soud dospěl k závěru, že tomu tak není.

Po výzvě k odstranění vad návrhu si stěžovatel opatřil právní zastoupení pro podání ústavní stížnosti a dne 2. 8. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost vypracovaná advokátkou stěžovatele.

Dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Úřední činností soudu bylo zjištěno, že usnesení Nejvyššího soudu, sp. zn. 7 Tdo 927/2011, ze dne 3. 8. 2011, bylo P. H. doručeno dne 13. 9. 2011. Toto vyplývá i z bodu III. ústavní stížnosti zpracované advokátkou stěžovatele, kde se mimo jiné také uvádí, že "ústavní stížnost byla podána stěžovatelem bez zbytečného odkladu po propuštění z výkonu trestu, když ve výkonu trestu neměl stěžovatel k dispozici spisový materiál ani žádné jiné doklady potřebné pro zpracování ústavní stížnosti".

Dvouměsíční lhůta pro podání ústavní stížnosti je lhůtou procesní, která je stanovena kogentně, a Ústavní soud, který je dle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán zákonem o Ústavním soudu, ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout. Ústavní soud tedy nemůže přihlédnout ani k tvrzení stěžovatele, že ústavní stížnost byla podána bez zbytečného odkladu po propuštění z výkonu trestu.

Ústavnímu soudu byla ústavní stížnost doručena až dne 10. 6. 2013. Ústavní stížnost tedy zjevně nebyla podána v požadované dvouměsíční lhůtě.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po lhůtě pro jeho podání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní stížnost se tak odmítá jako opožděně podaná podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2013

Jaroslav Fenyk, v. r.

soudce Ústavního soudu