Constitutional Court dismisses complaint as inadmissible due to failure to exhaust domestic legal remedies regarding ineffective investigation.

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele K. D., zastoupeného zákonnou zástupkyní, opatrovnicí V. D., právně zastoupeného Mgr. Davidem Zahumenským, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Burešova 6, o návrhu, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem orgánů činných v trestním řízení, tj. neefektivním vyšetřováním podezření na špatné zacházení, byla porušena Listina základních práv a svobod a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, spolu s návrhem na přiznání náhrady nákladů zastoupení pro řízení o ústavní stížnosti, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se domáhá, aby Ústavní soud vyslovil, že postupem orgánů činných v trestním řízení, tj. neefektivním vyšetřováním podezření na špatné zacházení byly porušeny čl. 7 odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 36 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Rovněž požaduje, aby mu byla podle § 83 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpis (dále jen "zákon o Ústavním soudu") přiznána náhrada nákladů zastoupení pro řízení o ústavní stížnosti.

Stěžovatel ústavní stížnost směřuje proti zásahu orgánu veřejné moci, a to nevyšetření podezření na špatné zacházení v Psychiatrické léčebně Šternberk, podání zprávy o ukončení prověřování Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Olomouc, Obvodní oddělení Šternberk č. j. KRPM-123886-9/Č3-2012-140518 ze dne 14. 11.2012 a vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Olomouci č. j. ZN 6050/2013-7 ze dne 26. 2. 2013.

Stěžovatel uvádí, že podal trestní oznámení na špatné zacházení, ke kterému došlo během jeho ústavního ochranného sexuologického léčení v Psychiatrické léčebně Šternberk od listopadu 2007 do začátku září 2008.

Dne 14. 11. 2012 vydalo Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Olomouc, Obvodní oddělení Šternberk, zprávu o ukončení prověřování. Dne 11. 2. 2013 podal stěžovatel Okresnímu státnímu zastupitelství v Olomouci žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a tr. řádu.

Okresní státní zastupitelství v Olomouci jej vyrozumělo o odložení věci jako zjevně neodůvodněné s tím, že není dáno podezření ze spáchání přečinu mučení a jiného nelidského a krutého zacházení dle § 149 odst. 1 tr. zákoníku a současně není dáno podezření ze spáchání jiného trestného činu.

Stěžovatel je přesvědčen, že postup policejního orgánu Obvodního oddělení Šternberk a Okresního státního zastupitelství v Olomouci nesplnil požadavky na provedení důkladného a efektivního vyšetřování špatného zacházení, kterému byl vystaven ze strany zaměstnanců Psychiatrické léčebny Šternberk.

Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednán, stanovené zákonem o Ústavním soudu, a to včetně podmínky přípustnosti ústavní stížnosti.

Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel nesouhlasí s postupem orgánů Policie České republiky při prošetřování jeho trestního oznámení a se způsobem vyřízení, tj. s odložením jeho žádosti o přezkoumání uvedeného postupu policejního orgánu dle § 157a tr. řádu.

Stěžovatel uvedl, že proti tomuto vyrozumění podal Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci žádost o přezkoumání vyřízení podání, která nebyla do dnešního dne vyřízena.

Mezi základní atributy ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, náleží požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní soud ve své judikatuře vychází ustáleně z názoru, že ústavní soudnictví se zásadně orientuje na přezkum věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které jednotlivci poskytuje zákon.

V dané věci stěžovatel, jak sám uvádí, uplatnil námitky, kterými argumentuje v ústavní stížnosti, v žádosti o přezkoumání vyřízení podání, adresované Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh stěžovatele odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Vzhledem k odmítnutí návrhu nebyly ani dány podmínky pro postup dle § 83 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2013

Dagmar Lastovecká v. r.

soudkyně Ústavního soudu