Constitutional Court dismisses appeal for violating fair process rights regarding improperly submitted appeal attachment.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by J.T. against the Supreme Court's dismissal of his appeal. The appellant argued that the Supreme Court erred by ignoring a handwritten document attached to his appeal, claiming this violated his right to a fair trial under the Charter of Fundamental Rights and the ECHR. The Court ruled that the lower court correctly applied criminal procedure law by refusing to consider the attachment because it was not submitted through a defense lawyer as required by statute, finding no violation of fundamental rights.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 265d odst. 2 t. ř.; § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court acts only as a guardian of constitutional order and does not review procedural errors or interpretations of law by ordinary courts; therefore, a complaint based on a violation of the right to a fair trial due to a procedural defect in filing an appeal is inadmissible.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 6. srpna 2013 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Michaely Židlické, soudkyně JUDr. Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje JUDr. Vladimíra Sládečka věci ústavní stížnosti J.T., zastoupeného Mgr. Jakubem Kratochvílem, advokátem se sídlem Praha, Novomlýnská 3, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 3. 2013 č. j. 8 Tdo 186/2013-43, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností stěžovatel navrhuje zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, neboť má za to, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Uvedeným usnesením Nejvyšší soud odmítl dovolání stěžovatele proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 7. 2012 sp. zn. 11 To 54/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 56 T 1/2011, neboť nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem.
Stěžovatel uvádí, že k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces mělo dojít tím, že dovolací soud se při rozhodování o dovolání stěžovatele odmítl zabývat obsahem přílohy dovolání, kterou tvořila fotokopie ručně psané písemnosti stěžovatele ze dne 21. 10. 2012. Svůj postup dovolací soud odůvodnil odkazem na skutečnost, že tato část dovolání nebyla podána v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu prostřednictvím obhájce stěžovatele. Podle stěžovatele je zřejmé, že uvedená příloha byla evidentně podána prostřednictvím obhájce, přičemž tato skutečnost vyplývá již z toho, že tvořila přílohu dovolání. Stěžovatel namítá, že dovolací soud svým postupem zatížil své rozhodnutí podstatnou vadou, v důsledku které bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces.
Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.
Podle ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Ústavní soud především konstatuje - jak již dlouhodobě ve své judikatuře zdůrazňuje - že není další instancí v systému obecného soudnictví, na niž by bylo možno se obracet s návrhem na přezkoumání procesu, interpretace a aplikace zákonných ustanovení provedených ostatními soudy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti. Jeho kompetence je dána pouze v případě, kdyby napadeným rozhodnutím orgánu veřejné moci došlo k porušení základních práv a svobod zaručených normami ústavního pořádku.
Z odůvodnění napadeného usnesení je zřejmé, že dovolací soud obsah dovolání stěžovatele posoudil v souladu s ustanovením § 265b trestního řádu. Podle tohoto ustanovení může obviněný podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Ohledně přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele konstatoval, že k jejímu obsahu nepřihlíží, neboť toto podání nevyhovělo uvedené podmínce stanovené v § 265d odst. 2 trestního řádu. Pokud tedy Nejvyšší soud přiloženou fotokopii písemnosti stěžovatele odmítl, stalo se tak v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 trestního řádu, stanovícím oprávněné osoby k podání dovolání, kterými sice mohou být obvinění, ale pouze prostřednictvím obhájců. Ústavní soud k tomu dodává, že smyslem uvedené zákonné podmínky je záruka kvality a odbornosti při zpracování dovolání, kterou má zajistit osoba odborníka, jehož prostřednictvím je nutné dovolání podat. Tato podmínka v případě přiložené fotokopie písemnosti stěžovatele nebyla naplněna.
Ústavní soud nezjistil, že by napadeným rozhodnutím nebo postupem jemu předcházejícím bylo zasaženo stěžovatelem namítané právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 36 odst. 1 Listiny či jiné jeho základní právo nebo svoboda garantované Listinou a Úmluvou.
Za tohoto stavu, kdy příloha k dovolání nebyla podána oprávněnou osobou, Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, odmítnout jako zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2013
JUDr. Michaela Židlická
předsedkyně senátu Ústavního soudu