Constitutional Court dismisses constitutional complaint and related request to revoke civil procedure cost rule.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling awarding litigation costs. The complainant, who had previously raised similar objections in multiple cases, argued against the specific amount of costs awarded to the opposing party. The court rejected the complaint as clearly unfounded, citing its own prior decisions where identical arguments were already dismissed without merit.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints and accessory requests are dismissed as clearly unfounded when the complainant has previously failed to substantiate identical arguments before the Court.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudkyně Vlasty Formánkové a Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, 150 00 Praha 5, proti nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2013 sp. zn. 184 EC 641/2010, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku, jímž bylo žalovanému Pavlu Slívovi (ve sporu o zaplacení jízdného včetně přirážky v celkové výši 1.008,- Kč) uloženo zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 2.246,- Kč.
Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech, uplatnila stěžovatelka předtím v celé řadě ústavních stížností, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost projednávanou pod
sp. zn. I. ÚS 988/12
zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl stěžovatelčině argumentaci přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy; postačí proto na ně pouze odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.
Jde-li o návrh s ústavní stížností spojený, z předchozích odmítacích usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrh akcesorický, sdílející (tak) osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012
sp. zn. II. ÚS 3664/12
a ze dne 4. 10. 2012
sp. zn. III. ÚS 3487/12
), kterému ani nelze přiznat jakoukoliv opodstatněnost, pokud by stěžovatelka snad byla osobou oprávněnou k jeho podání (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012
sp. zn. IV. ÚS 3477/12
). Bylo by přitom i v tomto bodě zcela zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.
Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl, a návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2013
Michaela Židlická, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu