Constitutional Court dismisses late constitutional complaint as procedurally inadmissible due to missed filing deadline and lack of jurisdiction.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the petitioner against lower court decisions regarding a missed appeal deadline. The petitioner argued for a new deadline due to a previous attorney's error, but the Court found the filing was untimely and outside its jurisdiction. Consequently, the complaint was dismissed under § 43 of the Constitutional Court Act for being submitted after the statutory period and not within the Court's competence.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 of the Constitutional Court Act; § 43 of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the statutory deadline or if the Constitutional Court lacks jurisdiction over the specific relief sought, such as restoring a missed appeal period.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele A. B., t. č. ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Tomášem Steidlem, advokátem se sídlem Hlavní třída 2, Šumperk, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2012 č. j. 50 To 346/2012-190 a rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 25. června 2012 č. j. 3 T 185/2011-163, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatel dne 4. 6. 2013 podal (k poštovní přepravě) ústavní stížnost ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněnou po výzvě Ústavního soudu právním zástupcem dne 19. 7. 2013 a 25. 7. 2013, kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, když v prvním podání ze dne 4. 6. 2013 požadoval formou "žaloby", aby mu byla navrácena lhůta k podání dovolání zmeškaná předchozím právním zástupcem, neboť se obával, že Okresní soud v Sokolově by věc zmanipuloval v jeho neprospěch.
2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je jednak podána opožděně, jednak že není Ústavní soud k rozhodnutí o původním podání stěžovatele příslušný.
3. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti stejným rozhodnutím obecných soudů již dne 5. 3. 2013 a tehdejší ústavní stížnost byla odmítnuta jako podaná po lhůtě usnesením Ústavního soudu ze dne 6. 5. 2013. Tím spíše je po lhůtě nynější ústavní stížnost, podaná proti stejným rozhodnutím obecných soudů až dne 4. 6. 2013. Stejně tak není v působnosti Ústavního soudu rozhodovat o navrácení lhůty k podání dovolání, popř. odškodnění k tíži předchozího právního zástupce.
4. S ohledem na výše uvedené tedy Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jakožto návrh podaný po zákonem stanovené lhůtě, popř. podle písm. d) téhož ustanovení jako návrh, k jehož projednání není příslušný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. srpna 2013
Jan Filip v. r.
soudce Ústavního soudu