Constitutional Court suspends enforcement of eviction order due to disproportionate damage to claimant versus public interest.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka a Dagmar Lastovecké ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MUDr. Ludmily Duškové, zastoupené JUDr. Kateřinou Skálovou, advokátkou, se sídlem Bezručova 7, 586 01 Jihlava, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. března 2013, č. j. 26 Cdo 3950/2011-178, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2011, č. j. 11 Co 22/2011-126, o návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti, takto:

Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2011, č. j. 11 Co 22/2011-126, se odkládá.

Odůvodnění:

1. Podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. července 2011, č. j. 11 Co 22/2011-126, byl v řízení o vyklizení garážového stání změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované (stěžovatelce) byla uložena povinnost vyklidit a žalobci (insolvenčnímu správci úpadce Pražského stavebního bytového družstva) vyklizenou předat nebytovou jednotku (garážové stání) blíže specifikovanou v tomto výroku. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá porušení práva na soudní a jinou ochranu a v jeho rámci pak porušení základního práva na ochranu legitimního očekávání nabytí majetku, jakož i porušení práva na ochranu vlastnictví. Zároveň navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze, neboť výkon práva žalobce v případě neodložení jeho výkonu by mohl být úspěšný a tím by výkon jí očekávaného práva mohl být neodvratně zmařen.

2. V zásadě platí, že podaná ústavní stížnost odkladný účinek nemá. Jen výjimečně, jestliže to není v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamená pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám, může být vykonatelnost napadeného rozhodnutí odložena [srov. § 79 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

3. Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Již důvodová zpráva k návrhu zákona o Ústavním soudu, zakotvujícímu institut odkladu vykonatelnosti, uváděla, že "V mimořádných případech se však Ústavnímu soudu umožňuje, aby odložil vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, protože jinak by ochrana práv a svobod Ústavním soudem mohla v některých případech ztratit praktický význam (např. nebylo by věc po vyhovění stížnosti možno uvést do původního stavu)." [srov. např. Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 622]. Smyslem odkladu vykonatelnosti napadeného rozhodnutí orgánu veřejné moci je předejít situaci, kdy by po eventuálním zrušení napadeného rozhodnutí Ústavním soudem bylo nemožné či neúměrně obtížné vrátit stav věci do podoby před takovým protiústavním rozhodnutím orgánu veřejné moci. O takový případ jde i v nyní posuzované věci. V případě realizace výroku napadených rozhodnutí (tedy vyklizení nebytové jednotky - garáže) ze strany insolvenčního správce by stěžovatelce s ohledem na insolvenční řízení hrozilo bezprostřední zpeněžení majetku (předmětné garáže). Odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem; výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

4. Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti ve smyslu § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl, aniž by tím jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. srpna 2013

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu