Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 2119/13 ECLI:CZ:US:2013:2.US.2119.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as untimely due to missed 60-day filing deadline.

Numero d'incarto II.ÚS 2119/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Vojtěch Lack against a Supreme Court ruling on litigation costs. The applicant submitted the complaint on July 8, 2013, which exceeded the mandatory 60-day deadline established by law for filing after the last procedural act. The Court ruled that this strict time limit cannot be extended, rendering the complaint inadmissible regardless of its merits or other formal defects. Consequently, the Court did not examine the substantive issue of the costs allocation.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must reject a constitutional complaint as untimely if it is filed after the mandatory 60-day period following the service of the final procedural decision, as this deadline cannot be waived.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint statutory deadline mandatory time limit inadmissible filing procedural defect

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31.
§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
2012, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako opožděně podaný návrh.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Vojtěcha Lacka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 Co 224/2012-167 ze dne 13. 9. 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 9. 7. 2013, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci co do nákladů řízení ve výši 62 000 Kč. Současně žádá o potvrzení nákladového výroku rozhodnutí soudu prvního stupně - Krajského soudu v Ostravě č. j. 23 C 466/2010-13 ze dne 11. 6. 2012.

Z exekučního příkazu č. j. 142 EX 02119/12-054 ze dne 9. 1. 2013, připojeného k ústavní stížnosti, bylo zjištěno, že soudní exekutor Exekutorského úřadu Frýdek - Místek, pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 12. 12. 2012 č. j. 29 EXE 6084/2012-14, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 Co 224/2012-167 ze dne 13. 9. 2012 (které nabylo právní moci dne 25. 10. 2012) nařídil provedení exekuce k vymožení pohledávky 91 370,40 Kč postižením členských práv a povinností stěžovatele spojených s členstvím ve Stavebním bytovém družstvu ve Frýdku - Místku.

Jak Ústavní soud ověřil dotazem u Krajského soudu v Ostravě (oddělení 23 C), napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 1 Co 224/2012-167 ze dne 13. 9. 2012 bylo zástupkyni stěžovatele Mgr. Rájecké doručeno dne 19. 10. 2012 a nebylo proti němu podáno dovolání.

Dříve než Ústavní soud přistoupí k věcnému přezkumu, je povinen prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti ústavní stížnosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní soud připomíná, že jde o lhůtu kogentní, jejíž nedodržení nemůže Ústavní soud prominout.

Posledním rozhodnutím ve věci je ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci, které bylo stěžovateli k rukám jeho zástupkyně doručeno dne 19. 10. 2012. Pokud stěžovatel podal ústavní stížnost až dne 8. 7. 2013, stalo se tak zjevně po uplynutí stanovené 60ti denní lhůty.

Z výše uvedených důvodů, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci, soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako opožděně podaný návrh.

Ústavní soud nepřehlédl, že návrh stěžovatele trpí dalšími formálními nedostatky, a že stěžovatel není pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. K odstranění těchto vad však stěžovatele nevyzýval, neboť ani jejich náprava by nic nemohla změnit na tom, že ústavní stížnost není pro opožděnost přijatelná k meritornímu projednání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. července 2013

Stanislav Balík, v . r.

soudce zpravodaj