Constitutional Court dismisses constitutional complaint against commercial court payment order enforcement as clearly unfounded.

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Martina Golky, zastoupeného JUDr. Jarmilou Lipnickou Pešlovou, advokátkou advokátní kanceláře se sídlem v Ostravě, Přívozská 10/703, směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Co 684/2012 ze dne 27. prosince 2012 a proti usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. 95 Nc 10546/2005-219 ze dne 23. února 2012 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s odkazem na porušení svého práva na ochranu vlastnictví, resp. legitimního očekávání dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a práva na spravedlivý proces dle čl. 36 a násl. Listiny domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 95 Nc 10546/2005 Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě usnesením č. j. 95 Nc 10546/2005-219 ze dne 23. února 2012 zamítl návrh stěžovatele na zastavení usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. 95 Nc 10546/2005-18 ze dne 2. listopadu 2005 nařízené exekuce směnečného platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Ostravě č. j. 3 Sm 235/99-17 ze dne 27. srpna 1999 ve spojení s rozsudkem Krajského obchodního soudu v Ostravě č. j. 30 Cm 75/99-39 ze dne 1. prosince 1999 a ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Cmo 710/2000 - 112 ze dne 24. října 2002 (dále jen "směnečný platební rozkaz"). K odvolání stěžovatele Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 9 Co 684/2012 ze dne 27. prosince 2012 usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje nesouhlas se směnečným platebním rozkazem a zpochybňuje mimo jiné existenci svého závazku ze směnky, na základě které byl vydán.

Ústavní soud přezkoumal v záhlaví citovaná rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, není soudem obecným soudům nadřízeným, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do jejich rozhodování. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Postup v soudním řízení, a to včetně interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů, je záležitostí obecných soudů.

V posuzovaném případě Ústavní soud žádný z předpokladů pro svůj kasační zásah nezjistil. Obecné soudy podle zjištění Ústavního soudu rozhodly ústavní stížností napadeným rozhodnutími v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině. Svá rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnily, jejich závěry nelze rozhodně označit za rozporné s principy spravedlnosti a jejich rozhodnutí o zamítnutí návrhu stěžovatele na zastavení exekuce nemá Ústavní soud co vytknout.

Námitky, které stěžovatel předkládá v ústavní stížnosti, by bylo na místě uplatnit v rámci řízení, v němž byl vydán směnečný platební rozkaz, a případně i v na ně navazující ústavní stížnosti (čímž není řečeno nic o jejich případné důvodnosti), avšak v projednávané věci nemohou mít žádnou relevanci, když pro nařízení a provádění exekuce nejsou těmito námitkami dotčené skutečnosti relevantní a nenaplňují ani žádný zákonný důvod pro zastavení exekuce.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ust. § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. července 2013

Michaela Židlická v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu