Constitutional Court dismisses judge's request to recuse himself due to personal ties with the plaintiff.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed Judge Vladimír Sládeček's request to recuse himself from a case involving Ivo Benedy. The judge argued his long-standing friendship and shared work history with the plaintiff created an appearance of bias under the Constitutional Court Act. The court found these personal connections and the judge's partial employment at the plaintiff's university sufficient to justify recusal.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; A judge must be recused if there are circumstances objectively capable of raising doubts about their impartiality, such as a close personal relationship with a party.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Filipa a Jana Musila o návrhu na rozhodnutí o vyloučení soudce, podaném Vladimírem Sládečkem, v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Ivo Benedy, proti Nejvyššímu správnímu soudu, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 6, vedené u Ústavního soudu pod
sp. zn. IV. ÚS 3740/12
, takto:
Soudce Vladimír Sládeček je vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.
Odůvodnění:
Rozvrhem práce Ústavního soudu byla shora označená věc stěžovatele Ivo Benedy přidělena IV. senátu, resp. posléze jeho členu, soudci Vladimíru Sládečkovi jako soudci zpravodaji.
Vladimír Sládeček v souladu s ustanoveními § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") a s ustanovením § 10 odst. 1 platného Rozvrhu práce Ústavního soudu navrhl III. senátu Ústavního soudu, aby rozhodl o otázce jeho "(ne)podjatosti", resp. potažmo vyloučení z projednávání a rozhodnutí v dané věci. Učinil tak s prohlášením (§ 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), že existují skutečnosti, které by mohly vyvolat pochybnosti o jeho nepodjatosti, a to se zřetelem k jeho osobnímu vztahu ke stěžovateli Ivo Benedovi.
V podrobnostech jmenovaný soudce uvedl, že se se stěžovatelem zná cca 10 let, jsou bývalými a i stávajícími kolegy z jednoho pracoviště (Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci) a do nedávné doby (konfliktu na půdě univerzity, jenž je spojen s předmětem projednávané věci) "byli přátelé" a navzájem "si tykali".
Podle § 36 odst. 1, 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Tyto podmínky vyloučení soudce jsou v posuzovaném případě splněny.
Jak se podává z předchozího, důvodem vyloučení soudce Vladimíra Sládečka je zde popsaný blízký vztah k účastníku řízení; zejména z pohledu objektivního - jak se tato okolnost jeví zvnějšku - jde o okolnost, jež pochybnosti o nepodjatosti soudce je způsobilá očividně vyvolat.
Ve stejném směru působí i fakt, který soudce Vladimír Sládeček ve svém prohlášení zmiňuje rovněž, totiž že "má stále částečný pracovní úvazek na PF UP"; jestliže dané řízení vychází ze správního sporu o "jmenování děkana" této fakulty, je dovoditelný i ve smyslu výše citovaného § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu jej diskvalifikující vztah k věci.
Z těchto důvodů je namístě závěr, že soudce Vladimír Sládeček je z rozhodování a projednávání předmětné ústavní stížnosti vyloučen, jak bylo vyjádřeno ve výroku usnesení shora (§ 36 odst. 1 a § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu