Constitutional Court dismisses constitutional complaint because criminal appeal has not yet been decided.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., t. č. Vazební věznice Ostrava, zastoupeného JUDr. Marcelou Neuwirthovou, advokátkou se sídlem v Havířově, Dělnická 434/1a, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2013 č. j. 7 To 59/2013-136 a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 7. ledna 2013 č. j. 10 T 241/2012-119, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní soud obdržel dne 13. května 2013 návrh ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), kterým se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byl shledán vinným ze spáchání trestného činu krádeže ve smyslu § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákoník"), trestného činu porušování domovní svobody ve smyslu § 178 odst. 1 a 2 trestního zákoníku a trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ve smyslu § 234 odst. 1 trestního zákoníku, za což byl stěžovateli uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let a osmi měsíců nepodmíněně, trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty a povinnost nahradit trestnou činností způsobenou škodu.

2. Ještě dříve, než mohl Ústavní soud přikročit k věcnému projednání ústavní stížnosti, musel zkoumat, zda jsou splněny formální požadavky kladené na takový návrh zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost, jinak tyto požadavky splňující, je nepřípustná.

3. Pojmovým znakem procesního institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit (věc je pro ně uzavřena). Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, nemůže Ústavní soud do jeho postavení zasáhnout tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Princip právního státu takové souběžné rozhodování nepřipouští.

4. Ústavní soud z vyjádření zaslaného dne 25. června 2013 Okresním soudem v Karviné zjistil, že stěžovatel podal zároveň s ústavní stížností dovolání, jímž brojí proti totožným rozhodnutím soudů nižších stupňů. Dosud tak není rozhodnuto o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv poskytuje, a tím pádem není splněna podmínka přípustnosti ústavní stížnosti podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

5. Z toho důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout pro nepřípustnost dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. července 2013

Jan Filip v. r.

soudce Ústavního soudu