Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet statutory formal requirements and procedural defects.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Ing. Ladislav Kryž because the petition failed to satisfy mandatory formal requirements under the relevant statute. Although the applicant had previously been notified of these requirements in multiple prior cases, the Court deemed repeated individual warnings unnecessary and considered the omission a formal defect. Consequently, the Court applied § 43(1)(a) of the Act on the Constitutional Court to dismiss the complaint without a full merits review.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint for failure to meet statutory formal requirements even if the applicant was previously notified of such requirements in similar proceedings, as repeated individual warnings are not a mandatory condition for every case.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. června 2013 o návrhu Ing. Ladislava Kryže, na zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 1/2013-20 ze dne 30. dubna 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se s odvoláním na porušení jeho základních práv domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud po seznámení se s návrhem konstatuje, že návrh nesplňuje náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Z evidence Ústavního soudu bylo přitom zjištěno, že navrhovatel podal více než 10 ústavních stížností, přičemž v řadě z nich byl vyzýván k odstranění jejich vad s vyrozuměním o náležitostech návrhu (srov. např. usnesení
sp. zn. I. ÚS 1283/09
a usnesení
sp. zn. I. ÚS 3182/12
). Navrhovateli, který byl Ústavním soudem v nedávné době opakovaně obeznámen s podmínkou povinného právního zastoupení a dalšími náležitostmi ústavní stížnosti, je tedy dobře známo, jaké náležitosti zákon o Ústavním soudu pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje.
Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a náležitostech návrhu dostávalo navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve více případech předchozích (ostatně i s tímto postojem Ústavního soudu již byl navrhovatel seznámen např. v usnesení
sp. zn. II. ÚS 3804/12
,
I. ÚS 3181/12
a dalších). Setrvání na požadavku dalšího vždy nového a totožného poučování stěžovatelů by totiž bylo jen postupem formalistickým a neefektivním.
Ústavní soud proto v posuzované věci shledal důvody pro přiměřenou aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. června 2013
JUDr. Vladimír Sládeček
soudce zpravodaj