Constitutional Court dismissed constitutional complaint for lack of jurisdiction over civil damages claims.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected a constitutional complaint filed by a prisoner seeking damages for wrongful imprisonment. The petitioner argued he was wrongly identified as a perpetrator due to misunderstandings and requested 3 million CZK in compensation. The Court ruled that its constitutional mandate does not extend to adjudicating civil claims for non-property damages, leaving such matters to other state authorities.
Regesto Legislator
Generato dall'IAčl. 2 odst. 3 Ústavy; čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; The Constitutional Court lacks jurisdiction to decide on requests for monetary compensation or other non-property damages arising from the execution of criminal penalties, as such authority belongs to other public bodies.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti R. K., t. č. Věznice P. O. BOX 1/8, 789 53 Mírov, formulované jako žádost o náhradu škody, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 20. 6. 2013 stěžovatel brojil proti postupu Okresního soudu v Litoměřicích v řízení vedeném pod sp. zn. 5 T 12/2006, ve kterém byl uznán vinným trestným činem vydírání a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců. Stěžovatel též neuspěl s návrhem na obnovu řízení, neboť Okresní soud v Litoměřicích neshledal důvody obnovy podle ustanovení § 278 odst. 1 tr. řádu. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že v důsledku řady nedorozumění byl nesprávně ztotožněn jako pachatel trestného činu, a proto požádal Ústavní soud o náhradu škody spojenou s výkonem trestu odnětí svobody ve výši 3 milionů Kč.
Po posouzení stížnostního žádání Ústavní soud shledal, že se jedná o návrh, k jehož projednání není příslušný; z tohoto důvodu nevyzýval stěžovatele k odstranění vady ústavní stížnosti spočívající v absenci povinného právního zastoupení [§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].
Ústavní soud se ve své činnosti řídí principem uplatňování státní moci jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a nemůže tak překročit rámec předpisů, které vymezují jeho postavení a pravomoc. Článek 87 Ústavy ani zákon o Ústavním soudu neumožňují Ústavnímu soudu rozhodovat o návrhu na přiznání náhrady škody či jiné nemajetkové újmy spojené s výkonem trestu odnětí svobody, neboť tato pravomoc přísluší jiným orgánům veřejné moci.
Vzhledem k tomu, že návrh stěžovatele nepředstavoval žádný z případů, v nichž je Ústavní soud ve smyslu shora označených předpisů oprávněn rozhodovat, nezbylo, než ho pro nedostatek příslušnosti Ústavního soudu odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. června 2013
Milada Tomková, v. r.
soudce zpravodaj