Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory attorney representation and formal requirements.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Dalibor Král against a regional court ruling and insolvency administrator's actions. The applicant failed to adhere to mandatory legal representation by an attorney and submitted the complaint with numerous formal and substantive defects under the Constitutional Court Act. Consequently, the court rejected the complaint without a merits hearing as it did not meet the statutory prerequisites for admissibility.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 29, § 30 odst. 1, § 31 odst. 2, § 34, § 43 odst. 1 písm. a), § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint filed by a natural person without mandatory attorney representation and containing formal or substantive defects is inadmissible and must be rejected.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Dalibora Krále, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 4. 2013 sp. zn. KSOS 36 INS 9730/2010 a postupu insolvenční správkyně úpadce M&M premium Opava, s.r.o., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 10. 5. 2013 se stěžovatel domáhal zrušení shora označeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a vydání nálezu, jímž by Ústavní soud nařídil výkon rozhodnutí postižením obchodního podílu úpadce ve prospěch stěžovatele a zakázal jednatelům úpadce nakládat se svým osobním majetkem, který insolvenční správce zpeněží a následně uloží vyplatit stěžovateli na jeho splatnou mzdu částku ve výši 83 061 Kč. Stěžovatel též napadl postup insolvenční správkyně úpadce, zaměstnanců Úřadu práce v Opavě a kritizoval chování soudce Krajského soudu v Ostravě při jednání dne 28. 3. 2013.
Dříve, než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou návrhu, zkoumal, zda ústavní stížnost splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.
Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem, ústavní stížnost rovněž vykazovala řadu dalších formálních a obsahových nedostatků (ustanovení § 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu), pro které nebyla věcně projednatelná. Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad návrhu písemnou výzvou, v níž ho též poučil o tom, že v případě neodstranění vad bude ústavní stížnost odmítnuta.
Ve lhůtě Ústavním soudem stanovené stěžovatel vady svého podání neodstranil.
Z výše uvedeného důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 25. června 2013
Milada Tomková, v. r.
soudce zpravodaj