Constitutional complaint dismissed due to failure to meet formal requirements including mandatory lawyer representation.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by Pavel Černoty against a Supreme Administrative Court decision. The applicant failed to comply with formal requirements, specifically lacking mandatory lawyer representation and submitting copies of the contested decisions. The court noted the applicant had repeatedly ignored these rules despite prior warnings, deeming further individual notifications inefficient.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court: A constitutional complaint must meet formal requirements including mandatory lawyer representation; failure to correct these defects results in dismissal, and repeated prior warnings justify omitting individual notifications.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Pavla Černoty, bez právního zastoupení, směřující proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. Aprk 5/2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 5. 2013, se stěžovatel domáhá "kasace vydaného konečného usnesení Nejvyššího správního soudu pod značkou Aprk 5/2013".
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a k jeho návrhu nejsou připojeny kopie napadených rozhodnutí (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Úřední činností soudu bylo zjištěno, že v mnoha dalších ústavních stížnostech, které stěžovatel k Ústavnímu soudu podal, volí tento postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem a jiné formální náležitosti ústavní stížnosti, opakovaně, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti.
Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě, která mu k tomu byla určena. Ústavní soud však zároveň konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v mnoha předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jeví jako postup neefektivní a formalistický.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. června 2013
Jaroslav Fenyk, v. r.
soudce Ústavního soudu