Constitutional complaint dismissed for failure to meet statutory requirements and lack of legal representation.

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci návrhu stěžovatele Miloslava Müllera, advokátem nezastoupeného, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel doručil dne 7. 9. 2012 Ústavnímu soudu podání, jímž se domáhal zrušení rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 11 Co 210/2011-103 ze dne 17. 8. 2011, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 15 C 161/2010-72 ze dne 3. 2. 2011 a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 1444/2012-154 ze dne 13. 6. 2012.

Podání neodpovídalo požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatel především nepodal návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložil, že by jej v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Krom toho návrh vykazoval i další formální nedostatky, zejména chybělo souvislé vylíčení rozhodných skutečností a ústavněprávní argumentace, tedy vymezení a rozbor toho, v čem konkrétně zásah do svých základních práv stěžovatel spatřuje a proč.

Soudce zpravodaj proto stěžovatele vyzval dopisem ze dne 11. září 2012 k odstranění uvedených nedostatků ve stanovené třicetidenní lhůtě. Stěžovateli se dostalo poučení o následcích nesplnění výzvy. Přílohou výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat o určení advokáta k poskytnutí právní služby Českou advokátní komoru, a to včetně kontaktu na ni.

Dne 8. 10. 2012 stěžovatel prostřednictvím své manželky Ústavnímu soudu sdělil, že je dlouhodobě hospitalizován v nemocnici, a požádal z toho důvodu o prodloužení lhůty k odstranění vad podání do doby, než to jeho zdravotní stav dovolí. Přípisem ze dne 25. 10. 2012 soudce zpravodaj lhůtu prodloužil s tím, že řádné doplnění očekává do 40 dnů od doručení přípisu.

Dne 4. 12. 2012 doručil stěžovatel dopis, jímž prostřednictvím manželky požádal o další prodloužení lhůty s tím, že jeho stav je stále vážný a hospitalizace trvá. Přípisem ze dne 11. 12. 2012 byla lhůta prodloužena o dalších 40 dnů.

V jejím běhu požádal stěžovatel, tentokrát již sám, z důvodu trvajících zdravotních obtíží o další prodloužení lhůty; žádost doručil soudu dne 4. 2. 2013. Soudce zpravodaj ještě jednou vyhověl a prodloužil lhůtu o dalších 40 dní. Upozornil, že další (čtvrté) prodloužení by bylo možné již leda v případě zcela mimořádných okolností, jejichž existenci by bylo nutno doložit spolu s podáním žádosti. Jak vyplývá z údajů na doručence, byla zásilka pro stěžovatele uložena a připravena k vyzvednutí na poště dne 12. 2. 2013. Desátým dnem se zásilka považuje za doručenou.

Ve stanovené lhůtě, mimochodem ve svém úhrnu mimořádně dlouhé, stěžovatel vytčené vady, v prvé řadě absenci zastoupení advokátem, nenapravil. Poslední žádost o prodloužení lhůty již zasílal soudu sám, nikoliv prostřednictvím manželky, soudce zpravodaj proto vycházel z toho, že si objektivně bude schopen alespoň zajistit právní pomoc. Další prodlužování lhůty by navíc stěžovatele oproti jiným navrhovatelům obracejícím se na Ústavní soud již nepřiměřeně zvýhodňovalo. Poskytnutá lhůta proto stěžovateli uplynula marně a bylo nutno postupovat ve smyslu shora zmíněného poučení.

Soudce zpravodaj s ohledem na uvedené skutečnosti návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2013

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj