Constitutional Court dismisses constitutional complaint and related request to abolish civil procedure cost award rule.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a lower court's award of litigation costs. The applicant, who had previously unsuccessfully challenged similar cost awards in numerous other cases, argued for the abolition of the specific provision governing these awards. The court rejected the complaint as manifestly unfounded, citing its own prior decisions where similar arguments were already thoroughly analyzed and rejected.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints manifestly unfounded are rejected without oral hearing, and accessory requests to abolish statutory provisions are dismissed if the main complaint lacks merit.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vladimíra Kůrky a soudců a Jana Filipa a Jana Musila ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, 150 00 Praha 5, proti výroku II rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 12. března 2013 č. j. 273 EC 5847/2009-70, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku, jímž bylo žalované Zdeňce Hortové (ve sporu o zaplacení jízdného včetně přirážky v celkové výši 1 008 Kč) uloženo zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 2 609 Kč.
Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech, uplatnila stěžovatelka předtím v celé řadě ústavních stížností, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost projednávanou pod
sp. zn. I. ÚS 988/12
zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl stěžovatelčině argumentaci přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy; postačí proto na ně pouze odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.
Jde-li o návrh s ústavní stížností spojený, z předchozích odmítacích usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrh akcesorický, sdílející (tak) osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012
sp. zn. II. ÚS 3664/12
a ze dne 4. 10. 2012
sp. zn. III. ÚS 3487/12
), kterému ani nelze přiznat jakoukoliv opodstatněnost, pokud by stěžovatelka snad byla osobou oprávněnou k jeho podání (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012
sp. zn. IV. ÚS 3477/12
). Bylo by přitom i v tomto bodě zcela zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.
Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl, a návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. května 2013
Vladimír Kůrka v. r.
předseda senátu Ústavního soudu