Constitutional Court dismisses constitutional complaint for procedural defects and repeated failure to comply with representation requirements.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Pavel Černoty against a Supreme Administrative Court judgment. The petitioner argued that the lower court violated his right to a fair trial and legal aid, but the Court found the complaint procedurally defective due to repeated violations of statutory requirements. The Court ruled that given the petitioner's history of over 310 similar inadmissible complaints since 2007, further individual warnings were deemed ineffective and formalistic.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; If a party repeatedly submits constitutionally inadmissible complaints despite prior warnings, the Court may dismiss a new complaint without individual notice as ineffective and formalistic.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem o ústavní stížnosti Pavla Černoty, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ans 18/2012 - 12 ze dne 23. 1. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 30. 4. 2013, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, a to jeho výroků I. a II., jimiž mělo být zasaženo do jeho "práva na spravedlivý kasační přezkum a práva na právní pomoc".
Ústavní soud nejdříve posuzoval, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V tomto směru zjistil, že stěžovatel podal ústavní stížnost v rozporu s ustanoveními § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Z evidence podaných ústavních stížností je zřejmé, že od roku 2007 došlo Ústavnímu soudu více než 310 podání stěžovatele, z nichž většina trpěla stejnými vadami. K jejich odstraňování byl stěžovatel mnohokrát vyzýván s patřičným poučením o náležitostech ústavní stížnosti (včetně nutnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem) i o případných následcích neodstranění vytčených vad.
Jak již Ústavní soud opakovaně vyjádřil v jiných věcech stěžovatele, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení a o dalších náležitostech návrhu dostávalo stěžovatelům vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.
Za dané situace lze tedy považovat za zcela neúčelné, aby byl stěžovatel v tomto konkrétním řízení opětovně vyzýván k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem, a nikoliv obcházení ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. května 2013
Stanislav Balík, v. r.
soudce zpravodaj