Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet procedural requirements and lack of mandatory lawyer representation.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint because it failed to satisfy statutory prerequisites for filing. The applicant, unrepresented by a lawyer, had previously been warned of this mandatory requirement in similar cases but persisted in submitting non-compliant filings. The court ruled that repeated warnings and established practice justify dismissing the complaint without issuing a new individual notice, deeming further procedural demands ineffective and formalistic.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 30 para. 1; Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43 para. 1 lit. a): The Constitutional Court may reject a constitutional complaint if the applicant fails to remove the defect of lacking mandatory legal representation after being duly notified, provided the applicant was previously warned in identical proceedings.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Marty Kryžové, jíž se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2013, č.j. 21 Co 348/2012-138, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním doručeným Ústavnímu soudu 16. 4. 2013, jež bylo posouzeno jako ústavní stížnost, se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2013, č.j. 21 Co 348/2012-138.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným projednáním ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny předpoklady zahájení řízení o ústavní stížnosti, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud zjistil, že tomu tak není. Uvedené podání nesplňuje zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti. Stěžovatelka není mimo jiné zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala Ústavnímu soudu několik návrhů, kdy opakovaně nebyla zastoupena advokátem. Stěžovatelka byla přitom v již projednaných věcech vyzývána k odstranění uvedené vady a byla ji prodlužována lhůta k odstranění vad (srovnej např. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 3836/11
ze dne 15. 3. 2012). V uvedeném usnesení ji také byla ona povinnost právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem náležitě vysvětlena.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatelka byla obeznámena s podmínkou povinného advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Bylo tedy v jejím vlastním zájmu, aby jeho další podání již tuto vadu neobsahovala.
Ústavní soud dovozuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo konkrétnímu stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli informaci, že se na Ústavní soud nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud k tomu závěru dospěl opakovaně a jeho rozhodovací praxe je v tomto směru ustálená (srovnej např. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. I. ÚS 2387/08
ze dne 22. října 2008).
Za tohoto stavu Ústavní soud ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. května 2013
Vojen Güttler, v. r.
soudce zpravodaj