Constitutional Court dismisses appeal against enforcement order as claim of rights violation is clearly unfounded.

Ústavní soud rozhodl dne 7. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele RH leas, s. r. o. "v likvidaci", IČ 005 62 386 se sídlem Bruntál, Třída práce 15/1710, zastoupeného JUDr. Radkem Závodným, advokátem se sídlem Praha 5, Duškova 917/4, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. prosince 2012 č. j. 20 Cdo 3043/2012-992, Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. dubna 2010 č. j. 10 Co 1288/2009-591 a Okresního soudu v Bruntále ze dne 27. dubna 2009 č. j. 1 Nc 195/2002-465, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že dle jeho domněnky byla jimi poškozena jeho práva plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i z čl. 1 Ústavy ČR. Poukázal na důvody, pro které jako povinný podal návrh na zastavení exekuce nařízené Okresním soudem v Bruntále dne 19. 8. 2002, když na straně oprávněného došlo k takové změně, pro kterou další vedení předmětného exekučního řízení považoval za vyloučené. Jeho návrh byl zamítnut, a proto podal proti usnesení soudu I. stupně odvolání. Krajský soud v Ostravě odvolání nevyhověl, rozhodnutí Okresního soudu v Bruntále potvrdil, dovolání, které poté podal, Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné. S jeho závěry vyslovil nesouhlas a zejména pak poukázal na to, že se dovolací soud s jeho zásadními námitkami nevypořádal, své rozhodnutí řádně neodůvodnil, a proto se dle jeho přesvědčení dopustil libovůle, výroky soudu I. a II. stupně označil za svévolné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh povinných na zastavení exekuce a na její odklad - pro její vedení ve prospěch dvou oprávněných a pro učiněná zjištění a za použití výkladu § 266 a § 268 občanského soudního řádu, ve spojení s § 52 odst. 1 exekučního řádu, dospěl důvodně k závěru, že Okresní soud v Bruntále rozhodl správně a jeho rozhodnutí proto potvrdil. Nejvyšší soud poukazem na obsah exekučního titulu, ze kterého odvolací soud vycházel, když jeho obsahem byl vázán, na správný názor odvolacího soudu - že exekuční soud není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jakož i poukazem na svou ustálenou judikaturu, opodstatněně dovolání stěžovatele jako nepřípustné odmítl a své rozhodnutí přiléhavě odůvodnil.

Pro výše uvedené byl návrh pro jeho zjevnou neopodstatněnost odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu