Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding fair trial rights and identity of offense.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint without a hearing, deeming it obviously unfounded. The applicant alleged that lower courts violated her right to a fair trial and the principle of identity of the offense by deviating from the prosecution's facts. The Court found that the Supreme Court had thoroughly addressed these arguments and applied relevant case law, rendering the complaint baseless.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if they are obviously unfounded, particularly when the Supreme Court has already comprehensively examined the arguments and applied relevant jurisprudence.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 7. května 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky I. J., zastoupené Mgr. Tomášem Výborčíkem, advokátem se sídlem Huťská 1383, 272 01 Kladno, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2012 sp. zn. 6 Tdo 1269/2012, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 5. června 2012 č. j. 10 To 237/2012-346 a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. března 2012 č. j. 2 T 17/2011-320, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v její trestní věci. Tvrdila, že jimi došlo k dotčení jejího ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 36 a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dle blíže rozvedeného odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že se obecné soudy oproti obžalobě odchýlily od vymezení skutku natolik, že došlo k porušení zásady totožnosti skutku a v důsledku toho k porušení práva navrhovatelky na obhajobu. Proto se navrhovatelka domáhala, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Jak se podává z obsahu odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud na argumentační tvrzení navrhovatelky náležitě a přiléhavým způsobem reagoval, přičemž se v odůvodnění - se současným odkazem na názory doktríny i soudní rozhodovací praxe - vypořádal takto i s námitkami vznášenými navrhovatelkou v ústavní stížnosti, včetně promítnutí parametrů spjatých se zásadou totožnosti skutku do konkrétních poměrů posuzované trestní věci. Potud je zřejmé, že ústavní stížnost navrhovatelky, a to i z pohledu Nejvyšším soudem odkazované judikatury Ústavního soudu, vykazuje znaky zjevné neopodstatněnosti.
Pro uvedené bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. května 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu