Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1174/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.1174.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs allocation after procedural termination.

Numero d'incarto I.ÚS 1174/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a regional court decision on litigation costs. The applicant argued that the court erred in applying cost allocation rules because she withdrew a enforcement request based on a later-discovered error in the title's enforceability. The court rejected this claim, noting that the applicant's withdrawal was not caused by the obligor and that the disputed cost amount was trivial.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding incidental rulings on litigation costs are inadmissible unless the lower court committed extreme arbitrariness or violated fundamental rights beyond mere procedural error.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint litigation costs procedural termination fair trial rights arbitrariness standard trivial amount Czech Constitutional Court

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
II. ÚS 259/05
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudkyně Dagmar Lastovecké - ze dne 21. března 2006 ve věci ústavní stížnosti E. Š. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. února 2005 č. j. 11 Co 493/2004-415, kterým bylo k odvolání vedlejší účastnice Mgr. G. S., správkyně konkursní podstaty P., s. p. v likvidaci, změněno rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení.
I. ÚS 351/05
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Vojena Güttlera - ze dne 3. května 2006 ve věci ústavní stížnosti J. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. dubna 2005 č. j. 9 Cmo 277/2004-96, jímž bylo stěžovateli uloženo zaplatit žalobci v daném právním sporu náhradu nákladů soudního řízení.
II. ÚS 549/06
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 29. listopadu 2006 ve věci ústavní stížnosti Kovoobrábění KBK, s. r. o., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. června 2006 sp. zn. 29 Co 308/2006 a usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 10. května 2006 sp. zn. 6 C 233/2004, jimiž bylo zastaveno řízení a stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení.
I. ÚS 1056/07
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P.
III. ÚS 1817/07
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Muchy a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila (soudce zpravodaj) - ze dne 30. dubna 2008 ve věci ústavní stížnosti BDF, spol. s r. o., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2007 č. j. 68 Co 152/2007-231 a proti výroku pod bodem II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. ledna 2007 č. j. 11 C 54/98-218, kterými bylo rozhodnuto o povinnosti stěžovatelky zaplatit náhradu nákladů řízení, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6 jako účastníků řízení a B. M. jako vedlejší účastnice řízení.
I. ÚS 1030/08
K aplikaci moderačního práva soudu při rozhodování o nákladech řízení dle § 150 o.s.ř.
II. ÚS 622/10
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 19. října 2010 ve věci ústavní stížnosti INECON, s. r. o., IČ: 48151246, se sídlem Okružní 1144, 500 03 Hradec Králové, jíž se stěžovatelka domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 12. 2009 č. j. 11 Cmo 209/2009-99 vydaného ve sporu o zaplacení částky 1 395 309 Kč s příslušenstvím, za účasti Vrchního soudu v Praze jako účastníka řízení a F. S. jako vedlejšího účastníka řízení.
IV. ÚS 695/01
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr.
III. ÚS 405/04
Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Musila a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Michaely Židlické - ze dne 25. srpna 2004 ve věci ústavní stížnosti Nadace "N. J., M. a Z. H." proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 z 21. 4. 2004 sp. zn. 24 C 106/2003, jímž bylo vyhověno žalobě Ing. J. H., který domáhal proti stěžovateli úhrady peněžité částky s příslušenstvím.
III. ÚS 602/05
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18.
III. ÚS 748/07
Ústavní soud rozhodl dne 4.
IV. ÚS 3247/07
Ústavní soud rozhodl dne 8.
III. ÚS 137/08
K tzv. bagatelním věcem; k odůvodnění rozhodnutí o náhradě škody související s dopravní nehodou Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) - ze dne 19. března 2009
I. ÚS 3143/08
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) a Vojena Güttlera - ze dne 17. března 2009 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. B. proti rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. 52 C 88/2008 ze dne 4. listopadu 2008, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit kupní cenu, úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení, za účasti Městského soudu v Brně jako účastníka řízení a společnosti Syncare Plus, s. r. o., se sídlem Krkoškova 4, 613 00 Brno, jako vedlejšího účastníka řízení.
III. ÚS 103/10
Ústavní soud rozhodl dne 11.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 22. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky AGENTURA PROVÁS s. r. o., IČ 25057944, se sídlem Rybná 21/695, 110 00 Praha 1, zastoupené JUDr. Františkem Novotným, advokátem se sídlem Purkyňova 2, 110 00 Praha 1, o ústavní stížnosti proti výroku II usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 30. ledna 2013 č. j. 15 Co 790/2012-73, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností navrhovatelka napadla výrok II usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 30. ledna 2013 č. j. 15 Co 790/2012-73, jímž bylo v návaznosti na zastavení řízení rozhodnuto o tom, že je jakožto osoba oprávněná (v daném řízení) nahradit povinnému, takto vedlejšímu účastníkovi v řízení před Ústavním soudem, náklady řízení.

Navrhovatelka namítala, že napadeným výrokem rozhodnutí obecného soudu bylo dotčeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Mělo se tak stát tím, že soud vyšel při rozhodování o nákladech řízení (v návaznosti na zastavení řízení) z procesního zavinění ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř. To ovšem v situaci, kdy navrhovatelka podala návrh na výkon rozhodnutí, vycházejíc ze soudem nesprávně vyznačené vykonatelnosti exekučního titulu, která později - v průběhu jí již zahájeného řízení exekučního - vyšla (takto dodatečně) najevo, v důsledku čehož (teprve) vzala tento návrh zpět. Navrhovatelka vyslovila v této souvislosti přesvědčení, že soud měl z tohoto důvodu aplikovat ve vztahu k náhradě nákladů exekučního řízení moderační právo a rozhodovat na základě ustanovení § 150 o. s. ř. V důsledku takto vyložených námitek se domáhala, aby Ústavní soud výrok II v záhlaví označeného usnesení nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo [kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 259/05

,

I. ÚS 351/05

,

II. ÚS 549/06

,

I. ÚS 1056/07

,

III. ÚS 1817/07

,

I. ÚS 1030/08

,

II. ÚS 622/10

, a další (všechny dostupné na http://nalus.usoud.cz)].

Při posuzování ústavní stížnosti nelze odhlédnout od toho, že tato směřuje proti výroku o nákladech řízení, který nadto sám o sobě představuje tzv. bagatelní částku (pouze pro výši, dle níž se takto posuzuje, srov. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Potud není bez významu, že Ústavní soud dal opakovaně ve své rozhodovací praxi najevo (např. usnesení

sp. zn. IV. ÚS 695/01

,

III. ÚS 405/04

,

III. ÚS 602/05

,

III. ÚS 748/07

,

IV. ÚS 3247/07

, dostupná na http://nalus.usoud.cz), že v takových případech, s výjimkou zcela extrémních situací, je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Co do oněch extrémních situací jedná se zejména o situace, kdy by se obecné soudy při interpretaci ustanovení právního předpisu dopustily svévole, tedy své rozhodnutí neodůvodnily nebo by se jejich závěry a odůvodnění příčily pravidlům logiky, byly výrazem přepjatého formalismu nebo by byly jiným extrémním vybočením z obecných principů spravedlnosti (srov. nálezy

sp. zn. III. ÚS 137/08

,

I. ÚS 3143/08

, usnesení

sp. zn. III. ÚS 103/10

nebo nálezy

sp. zn. III. ÚS 3659/10

a contrario,

I. ÚS 988/12

, dostupné na http://nalus.usoud.cz).

Tak tomu v předmětné věci očividně není, neboť ani povinný (vedlejší účastník v řízení o ústavní stížnosti) zastavení řízení nezavinil; tomu přiměřené závěry soudu, pohybují se tudíž v mezích argumentačního prostoru předjímaného ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že z důvodu zmíněné již bagatelnosti věci neaplikoval (pro toto odlišení) při posuzování návrhu navrhovatelky rozhodovací důvody obsažené v nálezu

sp. zn. IV. ÚS 129/06

.

Proto bylo o ústavní stížnosti mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 2013

Ivana Janů v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu