Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding labor contract termination validity.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by Mgr. Jan Martinak against lower court rulings on the invalidity of his employment termination. The applicant argued that courts misinterpreted the law and relied on factual findings contradicting the evidence regarding an organizational change. The court found no violation of fundamental rights because the Supreme Court correctly applied labor law principles and addressed all of the applicant's objections.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as obviously unfounded when the lower courts have properly addressed the applicant's objections and the complaint lacks a reasonable basis for constitutional review.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 22. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele Mgr. Jana Martínka, Ph.D., zastoupeného JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem, advokátní kancelář se sídlem Praha 2, Jugoslávská 12, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2013 č. j. 21 Cdo 894/2012-63, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2011 č. j. 23 Co 393/2011-47 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. dubna 2011 č. j. 38 C 136/2010-31, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 26 a 28 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že pochybení soudů spatřuje především v tom, že v posuzovaném případě vyložily jednoduché právo nesprávným způsobem a svá rozhodnutí založily na skutkových zjištěních, která jsou v extrémním rozporu s výsledky provedeného dokazování. Poukázal na to, že předmětem sporu - o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, bylo především to, kterým rozhodnutím a kterého orgánu, resp. osoby byla uskutečněna organizační změna, jež měla být důvodem k výpovědi, a zda tedy byl žalobce jako zaměstnanec s touto organizační změnou seznámen.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu ústavní stížností napadených rozhodnutí, zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, který se v řízení o dovolání zabýval tím, zda rozhodnutí soudu druhého stupně může mít po právní stránce zásadní význam, s poukazem na jeho správné právní závěry, vedoucí k potvrzení výroku soudu prvního stupně - o zamítnutí žaloby na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, jakož i poukazem na svou ustálenou judikaturu, vztahující se ke splnění předpokladů pro rozvázání pracovního poměru [§ 52 písm. c) zák. práce], opodstatněně rozhodl tak, jak je v jeho výroku obsaženo. Poněvadž se soudy řádně vypořádaly s námitkami žalobce, které pak uplatnil i v ústavní stížnosti, lze na odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu a na obsáhlé odůvodnění Městského soudu v Praze v dalším odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh stěžovatele jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2013
Ivana Janů v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu