Constitutional complaint dismissed as premature because ordinary court proceedings were not yet concluded.
Cechia (CZ)
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Citibank Europe plc against rulings from the Supreme Court and Municipal Court in Prague. The Court determined that the ordinary proceedings were not yet finalized, meaning the principle of subsidiarity was not met. Consequently, the complaint was inadmissible under Section 43(1)(e) of the Act on the Constitutional Court.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; A constitutional complaint is inadmissible if the proceedings before ordinary courts are not yet concluded, as it must serve as a last resort.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudkyní zpravodajkou ve věci stěžovatelky Citibank Europe plc., Narth Wall Quay Dublin, Irská republika, právně zastoupené advokátem Mgr. Jiřím Tomolou, Na Příkopě 8, Praha 1, proti výroku I. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2012 č. j. 29 NSČR 54/2012-333 a výroku I. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2012 č. j. MSPH 76 INS 3732/2008-B-345, takto:
Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.
Odůvodnění:
I. Ústavnímu soudu byl dne 30. 11. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedených částí usnesení obecných soudů. Své podání spojila stěžovatelka s návrhem na přednostní projednání a odložení vykonatelnosti výše citované části usnesení Nejvyššího soudu.
Z napadeného usnesení Nejvyššího soudu je zřejmé, že tento napadená rozhodnutí nižších soudů zrušil a věc jim vrátil k dalšímu řízení. Stěžovatelce je tak opětovně dána možnost uplatňovat svá práva před obecnými soudy a ústavní stížnost je tak třeba vnímat jako předčasně podanou. Řízení před obecnými soudy nelze považovat za skončené a nebyla tak naplněna podmínka subsidiarity ústavní stížnosti, z níž vychází též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci. Opětovně je tak nutno zdůraznit, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost.
Obdobně je dle náhledu Ústavního soudu nutno nahlížet i na ústavní stížností napadenou část usnesení městského soudu, neboť se jednalo toliko o procesní usnesení. Navíc stěžovatelka zde nebyla účastnicí soudního řízení. I za situace, že bude insolvenční správce postupovat podle pokynů soudu, nelze předjímat, jak bude stěžovatelka ve věci postupovat, případně jak dopadne podaná incidenční žaloba.
Vzhledem k tomu, že Ústavní soud rozhodl o předmětné ústavní stížnosti bez zbytečného odkladu, nerozhodoval o přednostním projednání věci (§ 39 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) ani o odkladu vykonatelnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) výroku I. napadeného usnesení Nejvyššího soudu.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud předmětnou ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2013
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj