Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 1163/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.1163.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as clearly unfounded due to lack of proven fundamental rights violation.

Numero d'incarto I.ÚS 1163/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Šindelář Spedition against a regional court's confirmation of a liability judgment. The applicant argued the lower court ignored evidence and violated binding Supreme Court precedent regarding CMR contract liability. The court found no evidence of a fundamental rights violation because the regional court correctly applied established case law and evaluated the evidence properly.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court shall reject a constitutional complaint as clearly unfounded if the applicant fails to demonstrate a violation of a fundamental right or freedom guaranteed by the constitutional order.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint rejection clearly unfounded appeal fundamental rights violation CMR contract liability binding precedent application

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu
23 Cdo 1266/2012-353 odmítnuto pro jeho nepřípustnost, ústavní stížnost proti němu nebrojí a její podání je proto považováno za učiněné ve smyslu ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.
čl. 36 Listiny základních práv a svobod
4 zákona o Ústavním soudu, když se citovaným rozsudkem cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
23 Cdo 1383/2009
Okresní soud ve Strakonicích rozsudkem ze dne 21.
22 Co 2051/2008-277
22 Co 2051/2008-277 zrušen s tím, že si v něm označený soud nesprávně vyložil podmínky zproštění odpovědnosti dopravce dle čl.
23 Cdo 1266/2012-353
23 Cdo 1266/2012-353 odmítnuto pro jeho nepřípustnost, ústavní stížnost proti němu nebrojí a její podání je proto považováno za učiněné ve smyslu ustanovení § 72 odst.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 16. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatele ŠINDELÁŘ SPEDITION s. r. o., IČ 26024641, se sídlem Sedlec 75, zastoupeného Mgr. Janem Úlehlou, advokátem, advokátní kancelář se sídlem České Budějovice, Krajinská 224/37, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 22 Co 2051/2008-330, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku, jímž soud druhého stupně potvrdil odvoláním napadené výroky Okresního soudu v Českých Budějovicích a rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku krajského soudu podal dovolání, které však bylo odmítnuto jako nepřípustné, a poněvadž tento mimořádný opravný prostředek Nejvyšší soud odmítl z důvodů závisejících na jeho uvážení, dovozuje přípustnost ústavní stížnosti proti rozhodnutí o odvolání z obsahu § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, když se citovaným rozsudkem cítí dotčen v právu, zakotveném v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Vyslovil přesvědčení, že se odvolací soud nevypořádal s jeho námitkami, své skutkové závěry učinil v příkrém rozporu s obsahem provedených důkazů a tyto nesprávně posoudil, konečně se ani neřídil závazným právním názorem dovolacího soudu (v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011 sp. zn. 23 Cdo 1383/2009).

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku, zásah do práva, jehož se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Českých Budějovicích přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o zaplacení částky 811 389,50 Kč s příslušenstvím a rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky a státem, a opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. V odůvodnění svého rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem vyložil, na základě jakých skutkových zjištění byla důvodně vyvozena odpovědnost žalobce (dopravce) za škodu, způsobenou na přijatém a následně odcizeném zboží z kamionu, jaké povinnosti, uložené dopravci a vyplývající z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě (CMR) nesplnil a neprokázal tak okolnosti, pro něž by mohl být odpovědnosti za škodu zproštěn. Tyto závěry učinil odvolací soud na základě důkazů provedených a hodnocených soudem prvního stupně, a také v souladu se závazným právním názorem, obsaženým v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011 č. j. 23 Cdo 1383/2009-312, kterým byl předcházející rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 12. 2008 č. j. 22 Co 2051/2008-277 zrušen s tím, že si v něm označený soud nesprávně vyložil podmínky zproštění odpovědnosti dopravce dle čl. 17 odst. 2 citované úmluvy (CMR). Lze dodat, že dovolání, podané žalobcem proti stížností napadenému rozsudku soudu druhého stupně, bylo usnesením ze dne 18. 12. 2012 č. j. 23 Cdo 1266/2012-353 odmítnuto pro jeho nepřípustnost, ústavní stížnost proti němu nebrojí a její podání je proto považováno za učiněné ve smyslu ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. dubna 2013

Ivana Janů v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu