Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding fair trial rights in civil contract dispute interpretation.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed Bronislava Pešík's constitutional complaint against a Supreme Court of Appeal decision confirming a payment order. Pešík argued that the court's interpretation of loan contracts and statute of limitations violated his right to a fair trial under Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court rejected these claims, stating that the lower court provided sufficient reasoning based on evidence and precedent, and that the Supreme Court is the proper authority for interpreting ordinary law.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding the interpretation and application of ordinary law are inadmissible unless they involve extreme excesses exceeding the constitutional prohibition of arbitrariness.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 4. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Güttlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatele Bronislava Pešíka, zastoupeného Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem v Uherském Ostrohu, Veselská 710, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 4 Cmo 318/2012-80 ze dne 22. listopadu 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), v záhlaví označené rozhodnutí odvolacího soudu, jímž byl jako věcně správný potvrzen rozsudek soudu prvního stupně - Krajského soudu v Brně č. j. 3 Cm 73/2012-46 ze dne 31. 5. 2012, kterým byl - po provedeném dokazování - ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téže spisové značky ze dne 6. 4. 2012, podle něhož byla stěžovateli jako žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz 37 660 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Neústavnost napadeného rozhodnutí spatřuje stěžovatel, podle důvodů stížnosti, jednak v tom, že právní institut půjčky jakožto reálného kontraktu byl podle něj interpretován v rozporu s konstantní judikaturou, aniž byla tato skutečnost řádně a přesvědčivě zdůvodněna, a dále v tom, že právní závěr o nemožnosti vznést námitku promlčení (patrně měl na mysli započtení) v námitkovém řízení proti směnečnému platebnímu rozkazu považuje za výsledek ústavně nesouladné interpretace příslušných právních norem.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Ústavní soud především připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy
sp. zn. III. ÚS 126/04
,
III. ÚS 303/04
,
II. ÚS 539/02
,
IV. ÚS 221/04
a další, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Takový stav v posuzované věci zjištěn nebyl. Na rozdíl od stěžovatele považuje Ústavní soud podrobné zdůvodnění napadeného rozhodnutí, odkazující v poměru ke kauzální námitce stěžovatele na provedené dokazování a v poměru k námitce započtení na judikaturu Nejvyššího soudu, reagující tak v podstatě i na námitky ústavní stížnosti, za zcela přesvědčivé, nevykazující prvky libovůle, pročež lze na ně zcela odkázat s tím, že k výkladu a sjednocování "jednoduchého" práva je povolán právě a především Nejvyšší soud. Zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele Ústavní soud neshledal, a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2013
Ivana Janů v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu