Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 943/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.943.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal as clearly unfounded due to lack of extreme evidence contradiction.

Numero d'incarto I.ÚS 943/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mr. František Kellner against the Supreme Court's decision to dismiss his appeal. The applicant argued that lower courts failed to conduct requested evidence and improperly evaluated existing proof, violating his rights to a fair trial and equality of arms under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The Court determined the complaint was clearly unfounded because the Supreme Court adequately addressed the applicant's objections and the existing evidence did not create an extreme contradiction warranting constitutional review.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the Supreme Court's decision is clearly unfounded, requiring an extreme contradiction between evidence and factual findings.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded fair trial rights equality of arms evidence evaluation

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu
Jak se podává z obsahu věcného odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné [§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu].
§ 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu
Náležitě v nezbytném rozsahu reagoval na námitky stěžovatele, když zdůraznil, že mají vedle námitek týkajících se právního posouzení věci i povahu důkazní polemiky, přičemž je pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu podřadit nelze.
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod
1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.
čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA
I. ÚS 55/04
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Františka Duchoně a soudců JUDr. Elišky Wagnerové a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 18. srpna 2004 ve věci ústavní stížnosti V. Š. proti usnesení Nejvyššího soudu z 8. 10. 2003 sp. zn. 3 Tdo 1128/2003, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 11. 6. 2003 sp. zn. 12 To 69/2003 a proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou z 16. 12. 2002 sp. zn. 10 T 12/2002, jímž byl stěžovatel shledán vinným spácháním trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, a proti postupu Ministerstva spravedlnosti při vyřizování podnětu ke stížnosti pro porušení zákona z 11. 8. 2003.
II. ÚS 193/04
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma - ze dne 13. července 2006 ve věci ústavní stížnosti R. Č. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2004 sp. zn. 6 Tdo 141/2004, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu.
IV. ÚS 216/04
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného - ze dne 28. listopadu 2005 ve věci ústavní stížnosti M. H. a M. Š. proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 8 T 124/2001-1116 ze dne 30. 12. 2002, rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 To 43/03 ze dne 17. 6. 2003 a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 114/2004 ze dne 19. 2. 2004, jimiž byli stěžovatelé uznáni vinnými trestným činem podvodu ve stadiu pokusu.
I. ÚS 670/05
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudkyň Ivany Janů a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 24. dubna 2006 ve věci ústavní stížnosti D. N. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005 sp. zn. 7 Tdo 1163/2005, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. 5. 2005 sp. zn. 1 To 26/2005 a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. 28 T 1/2005, jimiž byl stěžovatel uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví.
II. ÚS 29/06
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedkyně senátu Dagmar Lastovecké a soudců Stanislava Balíka a Jiřího Nykodýma - ze dne 24. ledna 2007 ve věci ústavní stížnosti V. G. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 6. 2005 sp. zn. 8 Tmo 5/2005, kterým byl stěžovatel odsouzen pro trestný či vraždy podle § 219 odst. 1 a odst. 2 písm. h) trestního zákona.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 2. dubna 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Ing. Františka Kellnera, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem se sídlem Jungmannova 1031, 697 01 Kyjov, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. prosince 2012 č. j. 4 Tdo 1456/2012-26 a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. července 2012 č. j. 8 To 241/2012-602, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v jeho trestní věci. Tvrdil, že jimi došlo k dotčení jeho ústavně zaručených základních práv na spravedlivý proces a rovnost účastníků řízení, zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Dle blíže rozvedeného odůvodnění návrhu mělo se tak stát tím, že obecné soudy neprovedly jím navržené důkazy a provedené důkazy nesprávně hodnotily v jeho neprospěch. Proto se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Jak se podává z obsahu věcného odůvodnění v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu, označený soud odmítl dovolání stěžovatele jako zjevně neopodstatněné [§ 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu]. Náležitě v nezbytném rozsahu reagoval na námitky stěžovatele, když zdůraznil, že mají vedle námitek týkajících se právního posouzení věci i povahu důkazní polemiky, přičemž je pod dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu podřadit nelze. Jak plyne z odůvodnění jeho usnesení, těmito se ovšem v intencích judikatury Ústavního soudu zabýval a extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními nehledal (srov. kupř. nálezy

sp. zn. I. ÚS 55/04

,

II. ÚS 193/04

,

IV. ÚS 216/04

,

I. ÚS 670/05

,

II. ÚS 29/06

). S výtkami stěžovatele se dostatečně vypořádal a na obsah jeho rozhodnutí postačí za této situace jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat; stejně jako na napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, který (s ohledem na provedené důkazy a z nich vyplývající argumentační prostor) skutkovou verzi zjištěnou nalézacím soudem akceptoval a v odůvodnění svého rozhodnutí důvody tohoto svého přístupu taktéž přiměřeně vyložil.

Pro uvedené bylo mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků rozhodnuto, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. dubna 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu