Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 562/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.562.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses appeal against administrative court's handling of disciplinary proceedings against a judge.

Numero d'incarto I.ÚS 562/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a judge against the Supreme Administrative Court's disciplinary decision. The complainant argued that the court failed to address evidence requests and violated the principle of subsidiary criminal sanctions. The court found the administrative court adequately addressed the arguments and provided rational justification for its evidentiary decisions, rendering the appeal clearly unfounded.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb.: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded if the lower court adequately addressed the complainant's arguments and provided rational, constitutionally compliant reasoning for its decisions.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint disciplinary proceedings judicial immunity subsidiary criminal sanctions evidence requests rational argumentation unfounded appeal

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
Vycházeje z tohoto posouzení stížnostních námitek, Ústavní soud stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 5. března 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera ve věci navrhovatelky JUDr. Kamily Šrubařové, zastoupené JUDr. Zdeňkou Polákovou, advokátkou se sídlem Opletalova 608/2, 736 01 Havířov-Šumbark, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 7. listopadu 2012 č. j. 11 Kss 4/2012-92, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnou ústavní stížností stěžovatelka napadla v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vydané v řízení o kárné odpovědnosti soudce s tvrzením, že jím byla dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 10 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Namítané porušení těchto práv stěžovatelka spatřovala v tom, že se Nejvyšší správní soud nedostatečně zabýval jejími námitkami, že nevyhověl návrhům na provedení důkazů, jimiž zamýšlela podpořit argumentační tvrzení přednesená v rámci své obrany, a že nepostupoval v souladu se zásadou "subsidiarity trestní represe". V důsledku těchto v návrhu podrobně rozvedených námitek se následně domáhala, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nálezem zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Porušení práv, jichž se stěžovatelka dovolává, Ústavní soud neshledal. Námitkami, jež opakovaně vznáší v ústavní stížnosti, se Nejvyšší správní soud adekvátně zabýval a především se s nimi korektním, srozumitelným a přesvědčivým způsobem vypořádal, včetně toho, proč intenzita jednání, kladeného v kárném návrhu stěžovatelce za vinu, dosahuje kvality kárného provinění. Stran nevyhovění jejím důkazním návrhům se v daném případě o tzv. opomenuté důkazy nejedná, když tamní soud rovněž dostatečně přiléhavě a takto ústavně přijatelně vyložil, proč předmětným důkazním návrhům nevyhověl (srov. kupř. nálezy

sp. zn. I. ÚS 733/01

,

III. ÚS 569/03

,

IV. ÚS 570/03

,

II. ÚS 418/03

). Za této situace nezbývá než poukázat na to, že úvahy Nejvyššího správního soudu se zakládají na ústavně souladné racionální argumentaci a jsou, obdobně jako souvztažné kontextuální hodnocení, reflexí kautely nezávislého soudního rozhodování vyjádřené v čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR, pročež postačí v podrobnostech na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázat.

Vycházeje z tohoto posouzení stížnostních námitek, Ústavní soud stížnost pro zjevnou neopodstatněnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. března 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu