Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of standing as plaintiffs were not parties to the lower court proceedings.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by eight individuals against lower court decisions. The applicants argued that their fundamental rights were violated, but the Court found they lacked standing because the plaintiffs in the underlying civil proceedings were a different legal entity, not the applicants themselves. Consequently, the Court ruled that the applicants were clearly unauthorized to file the complaint.
Regesto Legislator
Generato dall'IALaw No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Article 87(1)(d) of the Constitution; A constitutional complaint is inadmissible if the complainant lacks active standing, meaning they were not a party to the proceedings where the contested decision was made.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 4. března mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ve věci navrhovatelů 1) Jitky Zajíčkové, 2) Ing. Miloslava Zajíčka, 3) Heleny Juklové, 4) Jiřího Jukla, 5) Lucie Březinové, 6) Jiřího Březiny, 7) Pavlíny Dubovské a 8) Mgr. Jaromíra Dubovského, všech zastoupených Mgr. Ivou Svobodovou, advokátkou se sídlem Leštínská 12, 193 00 Praha 9, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. září 2012 č. j. 29 Cdo 874/2011-177, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. listopadu 2010 č. j. 70 Co 466, 467/2010-153 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. června 2010 č. j. 56 C 391/2008-122, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností navrhovatelé napadli v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů. S poukazem na blíže rozvedené výhrady tvrdili, že se jimi cítí být dotčeni ve svých ústavně zaručených základních právech zakotvených v čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, pročež se domáhali, aby je Ústavní soud nálezem zrušil.
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh usnesením odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Dle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.
Ačkoliv navrhovatelé zevrubně podrobili kritice rozhodnutí obecných soudů o zamítnutí žaloby, jakož i argumenty, jimiž soudy své závěry podložili, právně rozhodné je, že žalobcem (žalobci) před obecnými soudy nebyli stěžovatelé, nýbrž subjekt od nich právně odlišný - Společenství pro dům v Horních Počernicích čp. XX, se sídlem P. Této právnické osobě jakožto žalobci byla předmětná rozhodnutí adresována a tolika tato osoba jako subjekt práva byla účastníkem stěžovateli kritizovaného řízení před obecnými soudy.
Z uvedeného je zřejmá zjevná neoprávněnost (absence aktivní legitimace) navrhovatelů podat do výroků v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů ústavní stížnost.
Proto Ústavní soud (ve shodě se svou zákonnou povinností) nutně musel jejich návrh odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků [§ 43 odst. 1 písm. c), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. března 2013
Pavel Holländer
soudce zpravodaj