Legislator Giurisprudenza & Legislazione
II.ÚS 4731/12 ECLI:CZ:US:2013:2.US.4731.12.2 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses abstract constitutional review request due to lack of standing and pending legal proceedings.

Numero d'incarto II.ÚS 4731/12
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a request to annul specific constitutional and statutory laws. The petitioner argued that the challenged norms violated fundamental rights, but the court found the request procedurally inadmissible because no legal proceedings involving the application of these laws were pending. Consequently, the court dismissed the petition as an unauthorized attempt to initiate abstract constitutional review without standing.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu; § 74 zákona o Ústavním soudu: A request for annulment of laws is inadmissible if no legal proceedings involving the application of the challenged norms are pending, as such requests require standing granted only to specific privileged subjects.

Parole chiave

Generato dall'IA
abstract constitutional review standing of petitioner pending legal proceedings unauthorized review request Constitutional Court jurisdiction

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
§ 74 zákona o Ústavním soudu
§ 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než aby návrh podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 43 odst.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu
§ 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
O podaných námitkách rozhodl ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu I.

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudce Stanislava Balíka a soudkyně Dagmar Lastovecké ve věci návrhu Zbyška Dřevojana, na zrušení ústavního zákona č. 71/2012 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, a na zrušení zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky) takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Podaným návrhem se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených normativních právních aktů, v důsledku jejichž přijetí a vyhlášení měla být porušena ustanovení čl. 3 odst. 1 a čl. 21 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Ústavní soud se návrhem zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek jeho projednatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným, a dospěl k následujícím závěrům.

Stěžovatel nejprve namítl podjatost všech soudců II. senátu Ústavního soudu. O podaných námitkách rozhodl ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu I. senát, který je svým usnesením ze dne 13. února 2013 zamítl a potvrdil, že II. senát Ústavního soudu ve složení Jiří Nykodým, Stanislav Balík a Dagmar Lastovecká není vyloučen z projednání a rozhodnutí ve věci vedené pod

sp. zn. II. ÚS 4731/12

. Tím odpadla překážka, pro kterou se II. senát věcí nemohl dále zabývat.

Ústavní soud následně zjistil, že stěžovatel se domáhá přezkumu právních předpisů - ústavního zákona a zákona - s odkazem na ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy České republiky, jakož i ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) a § 74 a § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu. Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu je návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení oprávněn podat pouze ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto předpisu, anebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek stanovených v § 119 odst. 4 téhož zákona. Ačkoli se stěžovatel odvolává na § 74 zákona o Ústavním soudu, podmínkám v něm uvedeným zjevně nedostál, když ve vztahu k navrhovateli nebylo vedeno žádné právní řízení, v němž by ustanovení napadených právních předpisů byla aplikována, navrhovatel ani nerozporuje žádné opatření, ani netvrdí jiný zásah orgánu veřejné moci, který by jej zkrátil na základním právu či svobodě. Ve své podstatě se tudíž ze strany stěžovatele jedná o návrh na zahájení řízení o tzv. abstraktní kontrole norem, k jehož iniciaci není ex lege oprávněn, neboť takový samostatný návrh, tedy bez nutnosti jeho spojení s ústavní stížností, mohou podat pouze privilegované subjekty nadané tímto právem v ustanovení § 64 zákona o Ústavním soudu.

S ohledem na řečené se již Ústavní soud nezabýval ani otázkou splnění dalších formálních náležitostí návrhu, především podmínkou obligatorního právního zastoupení navrhovatele, ani jeho vlastní argumentací, neboť by to bylo za daných okolností nadbytečné.

Ústavnímu soudu tudíž nezbylo, než aby návrh podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) téhož předpisu odmítl pro zjevnou neoprávněnost navrhovatele.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 28. února 2013

Jiří Nykodým, v. r.

předseda senátu