Constitutional Court dismisses complaint against civil court fee rulings as non-reviewable simple law application.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against civil court decisions denying fee waivers. The applicant argued that courts incorrectly classified his request for fee reduction as a refund claim under specific procedural rules, despite the request being based on judicial error rather than personal circumstances. The court determined that the lower courts properly applied existing statutory provisions regarding fee waivers and refunds, which did not exist at the time, and thus the complaint lacked merit.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints against the application of simple law are inadmissible unless they involve extreme excesses exceeding the constitutional prohibition of arbitrariness.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera o ústavní stížnosti Břetislava Válka, zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51 proti usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 28 C 97/2004 ze dne 24. července 2012 a Městského soudu v Praze sp. zn. 69 Co 430/2012 ze dne 19. listopadu 2012, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení základního práva zaručovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v záhlaví označená rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o jeho žalobě na určení povinnosti uzavřít kupní smlouvu, jimiž mu nebylo přiznáno osvobození od placení soudních poplatků, a domáhá se jejich zrušení. V důvodech ústavní stížnosti po vylíčení skutkových okolností případu obecným soudům v podstatě vytýká, že jeho žádost o prominutí a vrácení soudního poplatku ve výši 5 000,- Kč za odvolání, které byl nucen podat proti rozsudku soudu I. stupně jen z důvodů nesprávného procesního postupu soudu, zcela nesprávně, aniž se řádně vypořádaly s jeho argumentací, posoudily jako žádost dle § 138 odst. 1 o. s. ř., přestože tato žádost nebyla podána z důvodů jeho poměrů, ale z důvodu zavinění soudu.
Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Po ověření, že obecné soudy ve svých rozhodnutích přezkoumatelným, tj. ústavně souladným způsobem dostatečně rozvedly své úvahy vedoucí je k použití ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. za stavu, kdy institut prominutí poplatku občanský soudní řád nezná a vrácení již zaplaceného poplatku je dle uvedeného ustanovení vyloučeno, posoudil Ústavní soud stížnost jako neopodstatněnou. Připomíná svou dřívější judikaturu, v níž dal najevo, že není povolán k přezkumu interpretace a aplikace jednoduchého práva, nejde-li o extrémní excesy přesahující pod aspektem zákazu svévole do ústavněprávní roviny (srov. kupř. nálezy
sp. zn. III. ÚS 126/04
,
III. ÚS 303/04
,
II. ÚS 539/02
,
IV. ÚS 221/04
a další). Takový stav v dané věci zjištěn nebyl, neboť zejména soud odvolací v odůvodnění svého rozhodnutí rozvedl důvody, pro které dovodil, že soud v rámci probíhajícího řízení nemá pravomoc prominout soudní poplatek, ale jen pravomoc přiznat účastníku zcela či zčásti osvobození od soudních poplatků, přičemž dle ustanovení 138 odst. 1 o. s. ř. již zaplacený soudní poplatek nelze vrátit. Proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. února 2013
Ivana Janů
předsedkyně senátu Ústavního soudu