Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.
Sintesi Legislator
Generato dall'IAThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by TEMPLUM-společenské hry s. r. o. without a hearing because the applicant failed to comply with the mandatory requirement for legal representation by a lawyer. Although the applicant had previously been warned about this procedural necessity in multiple prior cases, they repeatedly submitted complaints lacking proper counsel. The court rejected the complaint as inadmissible due to this formal defect and the applicant's refusal to correct it despite repeated warnings.
Regesto Legislator
Generato dall'IA§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; In constitutional complaint proceedings, mandatory lawyer representation is a strict condition; repeated warnings to the applicant without correction justify dismissal without a hearing.
Parole chiave
Generato dall'IADisposizioni normative citate
Generato dall'IAGiurisprudenza citata
Generato dall'IATesto completo
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o návrhu obchodní společnosti TEMPLUM-společenské hry s. r. o., sídlem Radlická 49, Praha 5, IČO: 25776941, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 21 C 244/2010-152 ze dne 11. září 2012 a proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 403/2012-170 ze dne 23. listopadu 2012, bez právního zastoupení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 12. února 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti shora vyjmenovaným soudním rozhodnutím.
Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; kromě jiného nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).
Stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov.
sp. zn. III. ÚS 2562/09
,
II. ÚS 1599/10
,
III. ÚS 744/12
); takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti.
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Stěžovatel v návrhu uplatnil námitku podjatosti všech soudců Ústavního soudu, a navrhl zároveň, aby Ústavní soud byl z rozhodování vyloučen jako instituce, a to pro "zjištěné a prokázané spoluúčasti soudců ÚS ČR na kriminalitě zločinného spolčení vůči - např. panu Ing. P. Chmelařovi" a "byla a je zjištěna i prokázána předpojatost soudců ÚS ČR ve věcech či u subjektů neb osob, jež mají nějaký vztah k osobě pana Ing. P. Chmelař".
K této námitce soud uvádí, že podle ustanovení § 15a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 63 zákona o Ústavním soudu "v námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán."
Vzhledem k tomu, že uplatněná námitka tyto obsahové náležitosti nesplňuje, musel ji soud vyhodnotit jako tvrzení, kterému nelze přičítat následky spojené s uplatněním námitky podjatosti, jak je upravují příslušné procesní předpisy.
Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. února 2013
Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj