Legislator Giurisprudenza & Legislazione
I.ÚS 209/13 ECLI:CZ:US:2013:1.US.209.13.1 Generato dall'IA

Constitutional Court dismisses constitutional complaints regarding court costs as clearly unfounded based on prior precedent.

Numero d'incarto I.ÚS 209/13
Autorità giudiziaria
Giurisdizione Cechia (CZ)
Data della decisione
Esito del giudizio Respinto (Dismissed)

Sintesi Legislator

Generato dall'IA

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaints against district court rulings on litigation costs. The applicant argued that the cost allocations violated fundamental rights, but the court found the complaints clearly unfounded. The decision relied on a previous ruling (I. ÚS 988/12) which already rejected identical arguments, rendering a new substantive review unnecessary.

Regesto Legislator

Generato dall'IA

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.; Constitutional complaints are inadmissible if they are clearly unfounded, as established by prior precedent covering identical factual and legal grounds.

Parole chiave

Generato dall'IA
constitutional complaint clearly unfounded litigation costs prior precedent fundamental rights dismissal of complaint procedural economy

Disposizioni normative citate

Generato dall'IA
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb.
b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 63 zákona č. 182/1993 Sb.
§ 112 odst. 1 o. s. ř.
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., z důvodu hospodárnosti o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod
§ 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 74 zákona č. 182/1993 Sb.

Giurisprudenza citata

Generato dall'IA

Ti chiedi come si applica questa sentenza alla tua fattispecie?

Analizza questa decisione insieme alla legislazione federale e cantonale, ai commentari e alla giurisprudenza successiva in Legislator AI.

Apri in Legislator →

Testo completo

Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2013 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů, soudců Vojena Gütlera a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, o ústavní stížnosti proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. listopadu 2012 č. j. 117 EC 133/2010-32 a výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. listopadu 2012 č. j. 129 EC 482/2010-43, spojené s návrhem na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, takto:

I. Věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn. I. ÚS 209/13

a

I. ÚS 347/13

, se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí a budou nadále vedeny pod

sp. zn. I. ÚS 209/13

.

II. Návrh se odmítá.

III. Návrh na zrušení § 3 odst. 1 bod 1., 2., 3. a 4. vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadnými ústavními stížnostmi, vedenými pod

sp. zn. I. ÚS 209/13

a

I. ÚS 347/13

, navrhovatelka napadla nákladové části výroků v záhlaví označených rozsudků Okresního soudu v Ostravě. Cítí se jimi být dotčena ve svých ústavně zaručených základních právech plynoucích z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva připínající se k občanskoprávnímu řízení) a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k této úmluvě, pročež se domáhá jejich zrušení.

Současně se navrhovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.

Vzhledem k tomu, že označené věci týkají se téže navrhovatelky a jsou založeny na obdobných skutkových základech a shodné právní problematice, bylo pro tuto jejich souvislost rozhodnuto, za použití § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 112 odst. 1 o. s. ř., z důvodu hospodárnosti o jejich spojení ke společnému řízení s tím, že budou nadále vedeny pod

sp. zn. I. ÚS 209/13

.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Shodně postupuje, shledá-li u návrhu podaného podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů [ve smyslu něhož návrh na zrušení zákona je oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona], důvody k odmítnutí podle § 43 odst. 1 písm. c), tj. jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Úsudek o zjevné neopodstatněnosti návrhů Ústavní soud učinil v obou shora označených věcech, které navrhovatelka co do rozhodnutí obecných soudů o nákladech řízení podrobila své aktuální kritice.

Podstata obou případů, jejich jednotlivé relevantní komponenty, argumentace navrhovatelky, jakož i stížnostní body návrhů vykazují shodné prvky jako návrh navrhovatelky, o němž Ústavní soud rozhodl zamítavým nálezem ze dne 25. července 2012

sp. zn. I. ÚS 988/12

. Navrhovatelka byla jeho adresátem; tudíž za této situace postačí na rozhodovací důvody označeného nálezu, jež jí jsou známy, a které dopadají i na nyní posuzované případy, v plném rozsahu odkázat. Totéž týká se i návrhu na zrušení v záhlaví citovaných ustanovení právních předpisů.

V důsledku uvedeného nemohlo být rozhodnuto jinak, než jak ve výrocích II. a III. usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 2 písm. b), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. února 2013

Ivana Janů

předsedkyně senátu Ústavního soudu